Alkoun tlustozobý
Uria lomvia
Alkoun tlustozobý
Uria lomvia
Znaky
O něco větší a zavalitější než alkoun úzkozobý - dlouhý 42 až 45 cm, jeho rozpětí křídel je 70 až 75 cm. Alkoun tlustozobý má kratší a tlustší zobák. Zblízka je možno vidět úzký bílý proužek mezi koutky zobáku a nosními otvory.
Prostředí
Alkoun tlustozobý je severský zástupce alkouna úzkozobého. Obvykle nehnízdí v Norsku, ale v téže zeměpisné šířce na Islandu v Grónsku a v Severní Americe, v místech, kde směřují chladné mořské proudy k jihu. Místy hnízdí i ve smíšených koloniích s alkounem úzkozobým, žije však u ptáků svého druhu a nedochází ke smíšeným manželstvím s alkounem úzkozobým. Na známých ptačích ostrovech v severním Norsku je možno během léta vidět vždy nějaké alkouny tlustozobé, ti jsou zde však rozptýleni a zdržují se na skalách, aniž by tu hnízdili. V zimě se zdržují hojně ve vodách okolo Islandu, i když největší množství žije dále na sever. Po delších bouřích je možno vidět alkouny tlustozobé i v severní Anglii a na západním pobřeží Norska. V Severním moři se objevují jen jako zatoulaní ptáci. V zimě se alkouni stahují daleko na volné moře, většina z nich ale zůstává přesto v dosahu pevninského šelfu, kde není moře hlubší než 200 metrů a kde se vyskytuje nejvíce ryb. Celkový počet alkounů tlustozobých na světě se odhaduje asi na 40 miliónů. Tak patří mezi nejpočetnější druhy ptáků na Zemi.
Rozmnožování
Arktické hnízdní kolonie, zhruba v těch šířkách, v jakých žije lední medvěd, mohou zahrnovat statisíce hnízdících párů. Hluk takového ptačího velkoměsta zní z dálky jako bouře nebo hukot vodopádu. Nejznámější velkokolonie s asi 1 000 000 hnízdících párů je u Aqparussitu v Grónsku. Už 20 až 30 km od kolonie je vidět hejna ptáků vyhledávající potravu typickým fičivým letem protínajícím hřebeny mořských vln, což činí ve větší vzdálenosti od hnízdišť jen velmi neradi. Až těsně u hnízdišť stoupají kolmo vzhůru a přistávají na hnízdišti. Jejich hlasy zní jako „arr" a „orr". Každý alkoun tlustozobý se každým rokem navrací na své malé místečko ve své veliké kolonii. Hnízda jsou umístěna přímo ve skalních stěnách, mnohá z nich jsou tak vysoko a na tak strmém místě, že jsou v bezpečí i před tím nejšikovnějším sběračem vajec.
Od konce března na jihu, později v květnu na severnějších místech se alkouni tlustozobí vracejí ke svým skálám a obsazují skalní stupně. Obvykle sedí v pravidelném odstupu na skálách v dlouhé řadě, všichni s bílou hrudí obrácenou k moři, zatímco ve vzduchu se mí1 hají přilétající a odlétající ptáci. Vlastní hnízdění začíná pro celou kolonii najednou v průběhu asi jednoho týdne. Když přijdou o jediné vejce, například činností sběračů vajec, kladou ptáci snůšku náhradní. Jejich 75 až 67 mm dlouhé vejce vážící až 120 g je asi tak velké jako vejce husí a je na světlém povrchu zdobeno vzorkem tmavých skvrn, podle nějž ptáci poznají v kolonii své vejce. Jeden pól vejce je nápadně zašpičatěný. Dříve jsme se domnívali, že takovéto vejce, postrčí-li jej pták nebo vítr, se pohybuje v kruhu, a proto nemůže tak snadno spadnout ze skály. To však skutečně není pravda, protože při pokusu se vejce alkouna koulí stejně dobře nebo špatně jako jiná vejce a skutečně mnohé z nich spadne ze skály. Na vejci sedí střídavě oba rodiče 30 až 35 dnů, uchopí vejce mezi nohy, obalí je celé svým peřím a přitisknou je na teplou kůži. Tak mohou odchovat potomstvo úspěšně bez hnízda a dokonce i na sněhovém podkladu. Mládě zůstává na hnízdě jen 19 až 20 dnů, pak vyskočí, ještě úplně neopeřené, do moře. Brzdí přitom mávajícími křidélky a oblaněnými nožkami. V tom čase je zem pod vysokými skalními stěnami pokrytá malými mrtvolkami ptáků. Ta mláďata, která přežila, odplouvají na moře.
Potrava
V době hnízdění a odchovu mláďat loví alkouni tlustozobý takřka výlučně malé pelagické, tj. ve volné vodě žijící rybky. Mimo dobu hnízdění je jejich jídelníček rozmanitější: kromě ryb se živí korýši, mořskými červy, škeblemi a dokonce i řasami. Nepřiplují-li rybí hejna, může dojít k období hladu - pobřeží před ptačími ostrovy je pak poseto mrtvými alkouny.
Názvy ve světě
Alkoun tlustozobý
Anglicky: Brünnich's Guillemot, Dánsky: Kortnæbbet lomvie, Francouzsky: Guillemot de Brünnich, Holandsky: Kortsnavelzeekoet, Islandsky: Stuttnefja, Italsky: Uria di Brünnich, Maďarsky: Vastagcsőrű lumma, Německy: Dickschnabellumme, Norsky: Polarlomvi
Mohlo by vás také zajímat
Dlask tlustozobý, Alkoun úzkozobý, Alkoun holubí, Alkoun malý
Foto: http://ibc.lynxeds.com
Alkoun tlustozobý Základní informace
- Výskyt: Island, Grónsko, Sev. Amerika
- Délka těla: 42-45 cm
- Počet vajec: 1 ks
- Inkubační doba: 30-35 dnů
- Potrava: Rybky
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Charadriiformes - dlouhokřídlí
- Čeleď: Alcidae - alkovití
- Rod: Uria - alkoun
Severní Amerika
- Nadmořská výška: 730 m
- Povrch: hornatý, vysočiny i roviny
- Teplotní pásy:
- Arktický: srážky 300 mm, teploty pod nulou
- Subarktický: srážky 300 mm, teploty kolem nuly
- Humidní, mírně studený pás: 10 °C
- Humidní, středně teplý pás: 20 °C
- Tropický: nad 20 °C
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Teplota:
- Nejvyšší: 27,6 °C
- Nejnižší: -19,1 °C