Alka malá

Alka malá

Alca torda

Znaky

Asi tak velká jako alkoun, dlouhá 41 až 48 cm, s rozpětím 62 až 78 cm a hmotností asi 700 gramů. Zobák je ze stran zploštělý a v hnízdní době překlenutý několika příčnými rýhami, z nichž jedna je bílá. Alky malé plavou se vztyčeným ocáskem a lehce plynou na vodě. Když se ptáci cítí v ohrožení, ztěžknou a klesají níže, velmi brzy se i potápějí a objevují se opět ve větší vzdálenosti. Pod vodou veslují poloroztaženými křídly. Na zemi se alky pohybují podobně jako tučňáci se vztyčeným tělem a rovnováhu udržují roztaženými křídly. Přistávají pouze na vodu, a to hlavou napřed, takže se nejdříve zcela potopí. Start z vody se zdaří po krátkém rozběhu. Dostanou-li se ptáci na rovnou zem, nezkoušejí vůbec vzlétnout. Když odpočívají, stojí na skále rádi po hodiny bez pohybu. Jsou tiší, vystrašeni nebo při hnízdění vydávají drsný hlas, který zní jako „korr".

Prostředí

Alky malé hnízdí na jih až po Bretaň. Po dlouhé přestávce se vrátily ke hnízdění na ptačí skály před Helgolandem. Na jihu jsou vzácné, ale ani na severu nepatří k obzvlášť početným ptákům. Známe však i kolonie s tisíci hnízdícími páry, např. na Lofotech. Alky malé hnízdí i v Baltu. Jsou to jediné alky, které hnízdí i na sladkých vodách, a to v malé kolonii na Ladožském jezeře u Petrohradu. Alky malé se vyskytují jen v severním Atlantiku, v severní části Tichého oceánu žijí jiné druhy. Alky malé jsou částečně tažní ptáci, zdržující se však ponejvíce v blízkosti pobřeží, kde se mohou potápět až k mořskému dnu. Byly už ale pozorovány ve vzdálenosti přes 100 km od pobřeží. Za mrazivých zim přetahují podél pobřeží Atlantiku až do zeměpisné výšky Španělska a objevují se občas i ve Středomoří.

Rozmnožování

Alky malé hnízdí většinou jednotlivě nebo v malých skupinách uprostřed ptačích ostrovů. Zde obsazují skalní štěrbiny, jeskyně nebo přinejmenším hnízdiště pod převislými skalami, která navštěvují každoročně. Na jihu hnízdí v květnu, na severu koncem května nebo začátkem června. Při sezení na jediném vejci se oba rodiče střídají po 30 až 35 dnů.

Mládě potřebuje na proklubání z vejce asi 3 dny. Zpočátku je zcela vysílené a ještě asi po dobu jednoho týdne je rodiče musejí zahřívat. Vejce, dlouhé 76 mm, je skoro tak velké, jako slepičí. Proti krkavcům a chaluhám se staří ptáci úspěšně brání zobákem, člověka se většinou nebojí. Alky malé byly proto ubíjeny klacky nebo je lidé lovili pomocí dlouhých tyčí se smyčkami na koncích. Na mnoha místech se alky malé staly bázlivými a včas odlétají od násady. Osiřelých mláďat se ujímají sousedé. Ryby, svou potravu, loví ptáci ve vzdálenosti až 20 km od kolonie a přinášejí je po jedné v zobáku. Když mladé alky dosáhnou věku 19 nebo 20 dnů, skáčou nebo koulejí se do hlubiny. Mnohé mají před sebou pak ještě 150 m pochodu, než dosáhnou moře.

Potrava

Mláďata živí alka malá výhradně jen rybami. Staří ptáci loví kromě ryb i korýše, červy a jiné drobnější mořské živočichy.

Názvy ve světě

Alka malá

Anglicky: Razorbill, Dánsky: Alk, Finsky: Ruokki, Francouzsky: Petit Pingouin, Holandsky: Alk, Islandsky: Álka, Italsky: Gazza marina, Maďarsky: Alka, Německy: Tordalk, Norsky: Alke

Mohlo by vás také zajímat

Aljašský malamut,  Leguánek malachitový,  Malajka,  Ostralka bělolící,  Potápka malá,  Ostralka štíhlá,  Husa malá,  Labuť malá,  Datel indomalajský,  Píďalka podzimní