Racek černohlavý

Ichthyaetus melanocephalus

Racek černohlavý

Ichthyaetus melanocephalus

Znaky

Jeden ze tří evropských racků, jejichž hlava je v létě černá a v zimě bílá s tmavou skvrnou za okem. Od racka malého jej odlišíme nejlépe podle velikosti: racek černohlavý měří 40 cm, racek malý jen 28 cm. V létě má sametově černou hlavu (racek chechtavý hnědočernou a nedosahující tak daleko na šíji. V prostém šatu mají staří rackové černohlaví i před okem vybledlou tmavou skvrnu. Špičky křídel racků černohlavých jsou u dospělých ptáků jak v zimě, tak i v létě čistě bílé, u racků chechtavých černé.

Prostředí

Racek černohlavý je úžeji vázán na moře než racek chechtavý. Známe kolonie v Černém moři, v Malé Asii a v Řecku. Mimo dobu hnízdění se ptáci potulují po pobřeží Černého a Středozemního moře. Zabloudí také často do vnitrozemí a do střední Evropy, kde žijí mezi hejny racků chechtavých. Jednotliví ptáci už ve střední Evropě mezi racky chechtavými vyhnízdili.

Rozmnožování

Jejich hnízdní kolonie jsou obvykle nedaleko mořského pobřeží v mělkých sladkých nebo slaných vodách i přímo na moři. Někdy hnízdí rackové černohlaví i v koloniích racků chechtavých. Hnízdění začíná u všech členů kolonie téměř současně v květnu nebo v červnu. Mívají většinou 2, řidčeji 3 vejce o průměrné délce 54 mm. První mláďata se klubou v polovině května. V jejich často velmi početných koloniích jsou hnízda od sebe vzdálena většinou 1 /2 metru až 1 metr.

Potrava

Potravu sbírají jednak na moři a na mořských březích, jednak pobíháním na lukách a polích. V době hnízdění přetahují hejna hledající potravu až do vzdálenosti 80 km od kolonie. V létě tvoří jejich hlavní potravu hmyz, v zimě mořští živočichové.

Názvy ve světě