Chaluha příživná

Stercorarius parasiticus

Chaluha příživná

Stercorarius parasiticus

Znaky

Pták dlouhý kolem 45 cm o rozpětí 100 až 110 cm, který je v sedě velký asi jako kavka. Existují dvě barevné varianty neboli „fáze". Světlou variantu poznáme podle bělošedé břišní strany a jednobarevně tmavě hnědého hřbetu, u tmavé varianty je celý pták stejnoměrně tmavě hnědý. Mezitím je řada přechodů od ptáků se světlými lícemi a tmavým temenem po ptáky se žlutavým prsténcem na krku. Mladí ptáci jsou během prvního podzimu skvrnití a pruhovaní díky světlému lemu na perech. Špičatá a dlouhá střední pera v ocase mají jen naznačená. Tvar a délka těchto prodloužených ocasních per odlišuje chaluhu příživnou od velmi podobné, jen o málo větší chaluhy pomořanské. Během první zimy získávají mladí ptáci šat už velmi podobný šatu starých ptáků, skutečný šat starých ptáků však získají až po uplynutí třetího léta. Ptáci většinou poletují snadno a rychle s pravidelným máváním křídel, příležitostně i plachtěním, či setrvávají a pozorují v třepetavém letu na místě. Když loví, změní se chaluha příživná v leteckého akrobata, který se vzduchem řítí jako sokol. Odvážné střemhlavé lety střídá s prudkým stoupáním, létá chvíli pomalu, pak rychle, klikatě nebo hřbetem dolů, - zkrátka létá lépe než jakýkoli jiný mořský pták. Chaluha příživná plave stejně lehce jako rackové a po zemi běhá rychle jako čejka. Za světlých polárních nocí je stejně čilá jako za dne. Její hlasitý flétnovitý hlas zní jako mňoukavé „kaau", často také jako hluboké „gak... gak".

Prostředí

Chaluha příživná je nejhojnější z chaluh v tundře severní zemské polokoule. Chaluhy příživné a pomořanské se sobě navzájem vyhýbají: tam, kde se přemnoží lumíci, soustředí se zdaleka chaluhy pomořanské a chaluhy příživné zmizí. Tam, kde nejsou lumíci a chaluhy pomořanské, můžeme počítat s chaluhou příživnou.

Hnízdí s oblibou v blízkosti kolonií mořských ptáků, hlavně při hnízdištích rybáků. Většinu roku stráví na moři, obvykle blízko pobřeží, pořadu týdnů ale i na volném moři. Na středoevropských pobřežích ji lze často vidět za tahu v květnu a od srpna do října, jednotliví ptáci přezimují i v oblasti Severního moře. Zimoviště mohou ležet na jih od rovníku.

Rozmnožování

Chaluhy příživné hnízdí v koloniích. Většinou hnízdí pohromadě jen několik párů, existují však i kolonie až se 100 páry, kde každý z nich hájí svůj hnízdní okrsek o průměru 25 až 50 metrů proti ostatním členům kolonie. Oba partneři mohou patřit jak ke světlé, tak tmavé barevné variantě, normální jsou však i „smíšená manželství", kde jsou světlí a tmaví partneři. Sameček toká nad hnízdištěm a předvádí přitom lety spojené s křikem. Hnízdění se odbývá od poloviny června a v červenci, trvá 25 až 26 dnů. Při sezení se oba rodiče střídají. Sezení začíná hned po nakladení prvního vejce, takže se pak mláďata klubou během několika dnů. V hnízdě jsou obvykle 2, řidčeji jen 1 vejce dlouhé 57 mm. Oba rodiče brání potomstvo střemhlavými lety s otevřenými zobáky a přitom ztrácejí svou plachost.

Potrava

Chaluhy napadají kolem letícího ptáka nesoucího rybu a nutí jej, aby upustil kořist. Podaří-li se napadenému potopit se, chaluha jej opustí. Jejím loveckým stylem není čekaná, ale štvanice. Alkouni, papuchalkové, buřňáci lední, rackové stříbřití a dokonce i jako husy velcí terejové zásobují chaluhu příživnou nedobrovolně potravou. Mimoto se chaluhy příživné živí i kořistí, kterou samy uloví: vybírají ptačí hnízda, dokonce i od mnohem větších hus běločelých a racků stříbřitých, štvou s úspěchem menší ptáky jako strnady severní, sněhule severní a lindušky rudokrké, ale i mořské ptáky jako lyskonohy úzkozobé a alkouny. Mimoto loví a polykají i drobné savce.

Názvy ve světě