Pisík obecný

Pisík obecný

Actitis hypoleucos

Znaky

Velký asi jako racek, dlouhý 20 cm. Má bílou břišní stranu, hřbet vypadá z dálky jednobarevně hnědošedě. Zblízka rozeznáme, že se kresba různí v souvislosti s ročním obdobím: v létě je tmavý vzorek šípovitý, v zimním šatu je jemně světle hnědě příčně pruhovaný. V šatu mladého ptáka jsou krk a strany hrudi slabě tmavě vlnkované. Když jde nebo stojí, komíhá pisík velmi často tělem, jen hlava přitom zůstává v klidu. Pták vylétá na břehu nečekaně ve vzdálenosti dobrých 10 metrů a letí podél pobřeží tak nízko, že se zdá, jakoby se musel špičkami křídel dotýkat vody. Pak nedaleko přistává. Když vzlétá, obvykle vydává jemné volání „hydydy". Letí-li na krátkou vzdálenost, střídá trhavé mávání křídel s plachtěním, za tahu je však jeho let pravidelný, rychlý a vytrvalý. Píšící obecní dovedou plavat a potápět se a často tak činí, když se koupají. Honí-li je krahujec, vrhají se ze vzduchu do vody a vynoří se po mnoha metrech, přičemž plavou až 1 metr hluboko a vydrží pod vodou až 30 sekund. Pod vodou veslují křídly. Píšící sedí rádi na vyvýšených otevřených bodech nad vodou, jako jsou rákosová stébla a stožáry lodí.

Prostředí

Pisík obecný je rozšířen ve zhruba 3000 km širokém pruhu po mírném pásmu Euroasie a Severní Ameriky. Severoamerické ptáky považují mnozí zoologové nikoli za rasu, ale za samostatný druh. V zimě a v šatu mladých ptáků je polním dalekohledem nelze rozeznat od ptáků z Evropy. V západní a střední Evropě jejich stav v důsledku říčních staveb silně poklesl a může být dnes považován za zajištěný jen v obvodu Alp.

Pisík obecný hnízdí především na zarostlých písečných a štěrkových ostrůvcích, ve stržích, ale i na jiných hustě zarostlých březích. Jeden pár zabírá úsek řeky o délce asi 1 km. Pisíci jsou daleko táhnoucí ptáci přezimující jednotlivě v západní Evropě a ve Středomoří, mnohem častěji však v tropech a na jižní polokouli. Tyto opravdové světoběžníky můžeme zastihnout všude, kde stojí slunce vysoko na obloze. Cestu ze střední Evropy až do blízkosti rovníku urazí pisíci v několika dnech. Za tahu se objevují na různých typech vod, i na bahnitých písčinách, kde odpočívají veliká hejna jiných bahňáků. Tady pobíhají obvykle jednotlivě na hranici mezi okrajem bahna a vyrůstající vegetací. Na mořském pobřeží se pisíci objevují málo. Jak jsou ptáci nespolečenští, když sbírají potravu, tak se mohou v období, kdy nehnízdí, spolčovat do velkých společenství ke spánku nebo při tazích. Jsou to noční cestovatelé, kteří po západu slunce silně křičí a poletují a pak náhle stoupají k večernímu nebi. Podzimní tah starých ptáků vrcholí ve střední Evropě už koncem července, o několik týdnů později následují mladí ptáci a tah končí koncem září.

Rozmnožování

Svatební lety začínají v polovině dubna - přitom ptáci poletují sem a tam nad vodou a třepetají křídly. Sameček přitom vyluzuje trylkovitou písničku a symbolicky vyhrabává hnízdní jamku. Hnízdo je obvykle nad vodou v místě, kam nedosáhne ani velká voda a je od ní vzdálené zhruba tucet metrů. Je vždy velmi dobře skryté a ptáci do něj vklouznou jen tehdy, když jsou si jisti, že je nikdo nepozoruje. Vajíčka, vždy 4, dlouhá 36 mm, váží dohromady asi tolik jako samička, která je klade během jednoho týdne. V květnu a červnu sedí na vejcích 21 až 22 dnů oba rodiče. Když jsou vyrušeni, sklouznou ptáci nepozorovaně z hnízda, mnozí však vyletují i těsně před nohama příchozího. Partner, který nesedí na vejcích, stojí obvykle nedaleko hnízda.

Potrava

Jemný hmyz, který ptáci sezobávají ze země nebo loví ve vzduchu, dále pavouci a drobní korýši.

Názvy ve světě

Pisík obecný

Anglicky: Common Sandpiper, Finsky: Rantasipi, Francouzsky: Chevalier guignette, Holandsky: Oeverloper, Chorvatsky: Mala prutka, Islandsky: Lindastelkur, Italsky: Piro-piro piccolo, Maďarsky: Billegető cankó, Německy: Flußuferläufer

Mohlo by vás také zajímat

Plochoještěr obecný,  Chameleon obecný,  Satyr obecný,  Bažant obecný,  Rejsek obecný,  Rorýs obecný,  Drvopleň obecný,  Tesařík obecný,  Smrtník obecný,  Chroust obecný