Kulík říční

Charadrius dubius

Kulík říční

Charadrius dubius

Znaky

Pták dlouhý 15 cm. podstatně menší než kulík písečný. Nemá pásku přes oko, zobák je černý, okolo oka žlutý kroužek. Nohy jsou žlutavě šedé.

V zimě a v šatu mladého ptáka je kulík říční nenápadný a podobný ostatním kulíkům. Za letu nemá na křídlech bílý pruh (úvodní strana), jako příbuzný kulík písečný a kulík mořský. Ptáčkové jsou aktivní za soumraku a v noci. Pobíhají tak rychlými krůčky, že se nám zdají jako koulející se míček. Jejich tělo se přitom pohybuje trhavě a pohupuje se. Přes poledne většinou odpočívají a přitom stojí na jedné noze, a když se chtějí jen kousek pohnout, skákají po jedné noze. Když vzlétají, slyšíme melodické volání. Jejich lehce působící let připomíná poněkud let vlaštovky. Kulící říční plave jen v případě nouze.

Prostředí

Jediný kulík, hnízdící na středoevropských řekách, proto chybí na mořském pobřeží. Jeho vlastním životním prostředím jsou písečné ostrůvky prudkých řek. V důsledku regulací řek tato místa rychle mizí. Na těch posledních, jež zůstala, se soustřeďují v horkých letních dnech koupající se lidé a tím, aniž by tušili, vyhánějí kulíka říčního. Tak by byl kulík říční v Německu určitě vyhuben, kdyby byl nenašel nový, i když také jen přechodně přístupný životní prostor v zaplavených pískovnách. Kulíci říční tráví zimu v tropické Africe a Asii. I tam se zdržují většinou na otevřených písčitých březích, jen zřídka na mořském pobřeží. Hlavní období tahu ve střední Evropě jsou bře- zen, duben a srpen, září, poslední odtahují v říjnu.

Rozmnožování

Páry kulíků se usazují pokud možno ve svém loňském okrsku. Sameček vydává za toku nápadné příjemně znějící trylkovité volání. Soupeřům vyhrožuje na hranicích okrsku a přitom se uklání se vzpřímeným ocáskem a rozvírá jej do vějíře. Přitom se uplatňuje bílé zbarvení ocasních per. Zcela stejně vyhrožuje kulík říční i jiným bahňákům, když se přiblíží. Jeho hnízdo je nenápadný dolík v písku, někdy vystlaný několika kousky rostlin, obsahuje pravidelně 4 vajíčka, možná je dodatečná snůška se 3 vejci. Přijde-li o jedno vejce z pokročilé snůšky, pokračují ptáci dále v sezení na neúplné snůšce. Při sezení se oba rodiče střídají s častými přestávkami: když jeden partner běží k hnízdu, utíká už druhý z hnízda pryč. Na vejcích rozprostírá pták peří na hrudi a posazuje se tak, aby jeho vejce byla v kontaktu s hrudními nažinami. To jsou holá, obzvláště hojně prokrvená a proto teplá místa kůže, která můžeme pozorovat jen u hnízdících ptáků.

Kulíci říční jsou schopni jen s potížemi zahřát svá značně velká vejce, jež celkem váží asi 30 gramů (oproti 40 až 45 gramům hnízdícího ptáka). Proto se stává, že sezení za chladného počasí trvá až o celý týden déle než za teplých dnů. Sezení trvá 22 až 27 dnů. Během hnízdění odvádějí ptáci vetřelce tak, že zmizí z hnízda a belhají se v určité vzdálenosti, jakoby měli vykloubená křídla. Klubání mláďat se táhne po dva až tři dny. Při vyklubání váží mláďata asi 5 gramů a denně přibývají na váze několik gramů. Část hnízdících párů hnízdí za vhodných podmínek podruhé, jakmile je první potomstvo samostatné. Celé hnízdní období se pak může protáhnout přes tři a půl měsíce.

Potrava

Drobní živočichové, které ptáci vyzobávají ze země, jako příloha semena rostlin. V jejich žaludku pravidelně nacházíme drobné kamínky.

Názvy ve světě