Ústřičník velký

Haematopus ostralegus

Ústřičník velký

Haematopus ostralegus

Znaky

Pták dlouhý asi 43 cm a 500 g těžký, jejž nelze s jiným zaměnit. Mladé ptáky v prvním i druhém létě lze poznat podle černohnědé špičky zobáku a bílé pásky na krku, jakou mají staří ptáci pouze v zimním šatě. Ústřičníci výborně létají, i když nepříliš obratně, obstojně plavou a je-li nezbytno, dovedou se i potápět. Pronásleduje-li je sokol nebo orel mořský vrhají se přímo ze vzduchu do vody. Po souši kráčejí většinou klidně, dovedou však i utíkat. Za poledne jsou ospalí a pak s oblibou stojí na jedné noze na příbojem omývaných skalách.

Prostředí

V Americe zasahují jeho hnízdiště od Aljašky až po Ohňovou zemi, mimoto hnízdí v jižní Africe a Austrálii. Ve východní Evropě se s nimi setkáváme hluboko ve vnitrozemí, v západní Evropě žijí jako vysloveně mořští ptáci a jsou charakterističtí pro pobřeží Severního moře.

Ústřičníci žijící na severu jsou tažní ptáci, vyrážející v srpnu a sledující vysoko a potichu pobřežní linii k jihu. Někteří odlétají až do Severní Afriky. Středoevropští ústřičníci jsou naproti tomu stálí nebo přetahující ptáci, které z hnízdiště zahání jen led v jeho okolí. Mnozí vzdorují i těm nejkrutějším zimám a mnozí přitom přicházejí o život. Velmi zřídka je nečas zažene i hluboko do vnitrozemí.

Rozmnožování

Ústřičníci jsou věrní jednou vyvolenému hnízdišti a mnozí z nich žijí po celý život s týmž partnerem. Přesto se koná od jara až dlouho do léta slavnostní divadlo společenského toku. Přitom stojí ptáci se zobáky namířenými k zemi vedle sebe, též se obíhají a nakonec utvoří kruh. Přitom volají neustále se zrychlující „Kevik...kevik...kvik... kvik, kvik, kvirrr". Po tomto trylku dostalo celé toto představení název „trylková hra". Tu mohou ptáci předvádět i za letu.

Až po druhé zimě přikračují ústřičníci k hnízdění. Hnízdo je na písečné lavici nad nejvyšší hladinou přílivu nebo na loukách při pobřeží a je to jen vyhrabaná jamka, často však výtvarně vystlaná lasturami nebo zvadlými listy. Ústřičníci nehnízdí v koloniích. Hnízdění začíná ve druhé polovině května a táhne se do června. Náhradní snůšku kladou ptáci také v červnu. Druhé vejce velké jako slepičí klade samice 24 hodin po prvním, třetí a to obvykle poslední o 48 hodin nato. Oba rodiče se při sezení často střídají, sezení trvá 27 až 30 dnů. Rodiče zpočátku mláďata krmí, jako potravní specialisté zaměření na mořské měkkýše často odlétají do značné vzdálenosti. Zobák mláďat je zřejmě až dost pozdě schopen lastury proklovnout. Rodiče a všichni okolní ústřičníci brání své potomstvo pronikavým křikem a údery zobáků před vylupovači hnízd jako jsou vrány nebo velcí rackové. Přesto už v prvních dnech zahyne zhruba třetina mláďat. Mnohá se utopí, když je rodiče za odlivu vyvádějí na mělčiny a pak přijde příliv. Mláďata ústřičníka velkého se klubou těžká asi 30 gramů. Ústřičníci mají vyhlídku na dlouhý život - jeden z nich žil na svobodě 36 let.

Potrava

Drobnější živočichové mořských pobřeží. Ústřičník velký strčí úzký ostrý zobák do pootevřených mlžů a přestřihnou sval, který je zavírá, dřív než se uzavřou. Stává se, že je mlž rychlejší a zobák sevře. Pak s ním pták běhá tak dlouho, dokud jej unavená škeble nepustí.

Názvy ve světě