Chřástal malý

Porzana parva

Chřástal malý

Porzana parva

Znaky

Dlouhý asi jako špaček, kolem 19 cm. Sameček má holubově šedý krk a hruď po stranách, samička je na břišní straně světle modrošedá. Mladí ptáci až do podzimního přepelichání jsou na břišní straně rozmazaně příčně pruhovaní. Zobák mladých ptáků je zelenavě šedý, starých ptáků zelenavý s červeným kořenem. Mimoto mají okolo oka jemný červený prsténec - bezpečný rozlišovací znak od chřástala nejmenšího, který je pouze asi o 1 cm menší. Když chřástal jde a i když plave, kývá hlavou, dobře šplhá a v nouzi se dovede potápět. Je-li vyděšen, běží rychle skrčen do nejbližší houštiny a připomíná přitom prchající myš. Otevřená prostranství překonává letem. Čilý a hlučný je i za měsíčných nocí. Za toku vyluzuje zpočátku pomalé, pak stále rychlejší kvičivé zvuky. V okolí hnízda „nadávají" ptáci „tik". Chováme-li se klidně, jsou velmi důvěřiví. Přibližují se dokonce k lodi plující klidně na vodě a někdy se pak dokonce ukážou i na listu leknínu před rákosím.

Prostředí

Chřástal malý e značně rozšířen ve stepním pásmu Asie a místy je tu velmi hojný, i ve východní Evropě patří k nejhojnějším chřástalům, směrem na západ však velmi rychle ubývá. Chřástal malý žije v zarostlých rákosinách a orobincových porostech ve stojatých vodách, kde je množství polámaných loňských stébel, většinou blízko vodních tůní s plovoucí vegetací. Když pak v létě tyto tůňky vyschnou, stahují se mnozí chřástali malí zpět do zarostlých odvodňovacích kanálů nebo se objevují na bažinatých pastvinách, kde se drží voda v dobytčích stopách. Na východě našli ptáčci mnohde nové vhodné životní prostředí v zaplavených rýžových polích. Vyplašíme-li chřástala malého na hnízdišti, dělá dojem velmi špatného letce. Pomalu poletuje s dolů visícíma nohama jako mládě, jež se teprve učí létat těsně nad rákosím a snáší se brzy zas k zemi. Přesto dolétne jako tažný pták až do tropické Afriky. Za tahu letí rychle, podobně jako špaček a přitom drží nohy natažené dozadu. Táhne jednotlivě a v noci. Většina ptáků může přezimovat v oblasti Středomoří. Odtahují většinou v září a navracejí se zase v dubnu.

Rozmnožování

Jako všichni chřástali je i chřástal malý přísně teritoriální pták, odhánějící od svého hnízdiště všechny ostatní příslušníky svého druhu. Jiné druhy chřástalů přitom strpí, nepřibližují-li se příliš k jeho hnízdu. Hnízdo, hluboká miska z rákosového a orobincového listí je někdy nízko, jindy až metr vysoko nad hladinou na polámaném rákosí nebo na starých hnízdech jiných vodních ptáků. Mnohá hnízda vypadají, jakoby visela mezi stojícími stébly, leží však na několika přelomených stoncích. Mnohdy se ptáci prozradí jen hnízdy ve svém okrsku. Od počátku května do konce června klade samička 7 až 8 asi 31 mm dlouhých vajíček. Počet snůšek není známý, sezení trvá asi 21 dnů, snad i kratší dobu. Na vejcích sedí oba rodiče, a to velmi pevně. Když sedí na vejcích, klovají do ruky, kterou saháme ke hnízdu. Partneři se při sezení každých několik hodin střídají. Mláďata zůstávají na hnízdě až 8 dní a rodiče je krmí. Když je vyrušíme, vyskakují z hnízda a umějí se výborně ukrývat. Když pak mláďata nemohou vylézt zpět, postaví jim rodiče hnízdo náhradní. Kuřátka mají uhlově černé prachové peří, na šíji jim prosvítá červená kůže.

Potrava

Když hledají potravu, pobíhají chřástali svým okrskem po stále týchž brzy vyšlapaných pěšinkách. Živí se drobným hmyzem, pavouky, plži a červy.

Názvy ve světě