Kormorán velký

Phalacrocorax carbo

Kormorán velký

Phalacrocorax carbo

Znaky

Velký, štíhlý a tmavý veslonohý pták dlouhý asi 90 cm, o rozpětí kolem 140 cm. Když kormorán velký plave, má velký ponor, často sedá mnoho hodin s roztaženými křídly (jako orel na nějakém erbovním znaku) na kůlech nebo větvích nad vodou. Za letu vyhlíží s dlouhým ocasem a krkem nataženým dopředu jako kříž. Let kormoránů je obvykle dlouze vlnitý.

Prostředí

Rybnaté sladké, brakické a slané vody, mořská pobřeží. Dříve byl kormorán velký značně rozšířen, byl však hlavně v minulém století místy v takřka křižáckých taženích vyhuben jako škůdce rybářství. Když v posledních letech zesílily ochranářské myšlenky, je lépe chráněn i kormorán. Dnes zase existuje I ve střední Evropě několik místy rychle přibývajících hnízdních kolonií, např. na Speichersee u Mnichova nebo místy ve středním a dolním Podunají.

Rozmnožování

Kormoráni hnízdí v koloniích na skalnatých ostrovech, často i na stromech. Kolonie se mohou za příznivých podmínek rychle rozmnožit na stovky a tisíce párů. Koncem zimy získávají nakrátko svatební šat s bělavým peřím na hlavě, na krku a na šíji a s péřovou chocholkou vzadu na hlavě. Tato ozdobná péra však vypadávají už během hnízdění. Na hnízdě tokající kormoráni mávají trpělivě a pomalu křídly. Ke stavbě hnízda používají větve a vystýlají hnízdní kotlinku rákosem a jinými z vody vytaženými rostlinami. Působením ptačího trusu po několika letech odumírají stromy, na nichž kormoráni hnízdí. Kormoráni často hnízdí ve smíšených koloniích s volavkami popelavými. Hnízdí v květnu a kladou obvykle 4 až 5 vajec. Ta jsou jemně světle modrá, avšak potažená křídovitou bílou vrstvou. Sezení začíná už po snesení prvního vejce, trvá 23 až 24 dnů, hnízdo staví a na vejcích sedí oba rodiče.

V menším množství hnízdí kormoráni i na mnohých ptačích skalách severních moří. Tady obsazují většinou úpatí ptačích hor, kde ve výklencích a dutinách skal staví hnízda z mořských řas. Mláďata mají husté tmavě šedé prachové peří a poté, když jsou schopna letu, přepeří do skromného tmavě hnědého peří mladých ptáků.

Potrava

Kormoráni jsou specialisovaní rybožraví ptáci. Denní spotřeba potravy je asi 750 g. Na rozdíl od ostatních veslonohých promáčí se peří kormoránů při potápění až na kůži, proto je do vody zahání jen hlad. Když se potopí, sedí dlouho s rozepjatými křídly a mávají jimi ve větru, aby uschli. Na vodě plavou v typické póze s vysoko vztyčeným krkem a lehce vztyčeným zobákem. Pod vodou se dovedou odrážet oběma nohama najednou i střídavě pádlovat, nebo přiloží obě nohy k sobě, takže působí jako veslo. Kromě toho si ptáci pomáhají i křídly. Během hnízdění rybaří kormoráni až ve vzdálenosti 10 km od hnízda. Mimo dobu hnízdění se potulují. Část ptáků, hnízdících ve střední Evropě, přezimuje v okolí Středozemního moře.

Všeobecně

Kormoránů je možno používat k rybolovu. Ve východní Asii se tento druh rybolovu provozuje ještě dnes jako turistická atrakce. Ptáci sedí na rybářském člunu na dlouhém provaze a na krku mají těsný obojek, takže nemohou kořist spolknout. Rybář vyjíždí na lov v noci a láká ryby světlem pochodní až ke člunu, kde se jich pak zmocní kormoráni. Když taková rybářská noc končí, rybář obojek odstraní a pták si může nalovit ryby pro vlastní potřebu. Tento způsob rybolovu je ještě dnes provozován v Makedonii.

Názvy ve světě