Buřňák žlutozobý

Calonectris diomedea

Buřňák žlutozobý

Calonectris diomedea

Znaky

Pták dlouhý asi jako buřňák lední, asi 46 cm. Horní stranu má buřňák žlutozobý stejnoměrně hnědošedou bez tmavého temene. Zobák je žlutý.

Prostředí

Volné moře. Ptáci neúnavně plachtí a létají, téměř se přitom dotýkají vln a často prolétnou i hřebeny vln. V letu sbírají mořské organizmy z vodní hladiny. Mnohdy odpočívají na vodě nebo usilovně veslují v okolí, aby sezobli s hladiny potravu. Nebojí se lidí ani lodí, při hnízdění se shromažďují do kolonií, které často leží vysoko v pobřežních horách. V početných koloniích se s příchodem tmy ozývá z hnízdních dutin, ze škvír a z nor, které ptáci sami vyhrabávají, šumot plačtivých, naříkavých hlásků. Někdy hnízdí buřňák žlutozobý ve smíšených koloniích s buřňákem severním.

Rozmnožování

Na jediném matně bílém a pižmem zapáchajícím vejci sedí rodiče střídavě přes 4 týdny. Sezení začíná koncem května nebo začátkem června. Mládě se klube v hustém prachovém peří. Roste velmi pomalu a teprve v říjnu se objevuje ve vchodu do nory. V té době je velmi tučné a váží víc než rodiče, kteří je pak opouštějí. Tráví ze svých tukových zásob, přepelichá do pěkného opeření mladého ptáka a jedné noci - nejpozději v listopadu - vylétá na moře.

Potrava

Rybky, planktonní organismy jako plovoucí měkkýši a korýšci, mimoto i kousky řas. Zčásti sbírá buřňák žlutozobý potravu z horních vrstev vody, přičemž plave s mírně rozevřenými křídly, zčásti ji vyhledává i za letu těsně nad vodní hladinou - odtud anglický název „shearwater".

Názvy ve světě