Potáplice severní

Gavia arctica

Potáplice severní

Gavia arctica

Znaky

Délka těla 60 cm. Ve svatebním šatě ji můžeme lehko odlišit od ostatních potáplic podle popelavě šedé horní části hlavy. V zimním šatě a v období pelichání není od jiných potáplic snadno rozeznatelná, ale i tehdy zůstává horní část hlavy světlejší než černošedý hřbet. Zobák je o něco slabší a délka těla trochu až výrazně kratší než u potáplice lední. Od nejmenší potáplice malé se potáplice severní liší odlišným tvarem zobáku. Potáplice severní mohou splývat na vodě stejně lehce jako kachny, potápějí se však obvykle hlouběji. Cítí-li se ohroženy, vytlačují si z peří vzduch a tak ztěžknou, že nad hladinou je jen hlava a hřbet. Za letu natahují jako všechny potáplice krk strnule dopředu a nohy dozadu. Jsou vytrvalí letci, mohou-li odstartovat z vody po delším rozletu. Potáplice severní sedá na vodu s nohama namířenýma dozadu a dopadá hrudí a při přistání se může zabořit do hlubiny jako šíp. Mnozí ptáci se smrtelně zraňují, když se pokoušejí přistát na ojíněné louce nebo na zmoklé silnici.

Prostředí

V době hnízdění vyhledává potáplice severní většinou velká, hluboká a rybnatá jezera. V blízkosti moře využívá i menší jezera a pak odlétá na lov na moře. Často jeden pár rybaří na několika menších jezerech. Na jihu hnízdního areálu se potáplice severní omezuje na horská jezera. Jako tažný pták sleduje řeky a přezimuje většinou v blízkosti mořského pobřeží na vodě. Hlavní oblasti přezimování jsou Balt, Černé a Středozemní moře. Jednotliví ptáci přezimují pravidelně na velkých předalpských jezerech.

Rozmnožování

Pár potáplic severních se na svém hnízdním jezeře objevuje, jakmile led roztál, většinou v dubnu nebo v květnu. Zde nesnáší žádné jiné příslušníky svého druhu. Místo hnízdění může být rok co rok jiné. Hnízdo leží vždy tak těsně u vody, že se hnízdící pták může jedním skokem potopit. Tvoří je volně nanošené části rostlin, často je tvoří jen dolík v naplaveném materiálu. Hnízdo je vždy zcela mokré. V době toku se v ranních či večerních hodinách ozývá nad vodou do daleka se nesoucí hlas potáplice. Její volání může obsahovat houkavé, posměšné nebo krákavé tóny.

Dvě, zřídka tři vejce. Sezení trvá 25 až 30 dní, v závislosti na místním klimatu ptáci sedí na hnízdě od května do června. Oba partneři se při sezení střídají. Sedí od nakladení prvního vejce. Velice často odchovají jen jediné mládě. Mláďata se líhnou v prachovém peří, které je na horní části těla tmavěji, na spodní světleji šedohnědé. Zůstávají první den či po dva první dny v hnízdě, pak nasednou na hřbet starého ptáka, který jim slouží v dalším období jako plovoucí hnízdo. Mláďata dovedou hned plavat a potápět se. Když jsou asi 40 dní stará, jsou schopna letu.

Potrava

Hlavně ryby. Potáplice severní loví i ryby, které nemohou zcela spolknout a vyklovávají jim z těla kusy masa. Mají zobák s neobyčejně ostrým okrajem. Když se jím brání, zanechávají hluboké, krvácející rány. Pod vodou vesluje potáplice nohama a kormidluje ocasem. Jen zřídka si pomáhá pod hladinou i křídly. Při lovu zůstává pod vodou až 2 minuty a je schopna uplavat během té doby přes 100 metrů. Jako přílohou se živí vodním hmyzem, plži, červy a korýši. Existují zprávy o tom, že napadají i mláďata jiných vodních ptáků. Potáplice se někdy zamotají do rybářských sítí a pak uhynou. Většinou loví nehluboko pod hladinou, mrtvé potáplice byly však už vyloveny v síti z hloubky 60 metrů.

Názvy ve světě