Křivka obecná

Křivka obecná

Loxia curvirostra

Znaky

Sameček je červený, samička bledě žlutozelená. Zobák je překřížený. Hlas „klip...klip". Obvykle je vysoko v korunách smrků.

Prostředí

Jehličnaté, především smrkové a modřínové lesy. V horách žije křivka obecná až do 3000 m n.m. Ptáci hnízdí rok od roku na jiném místě, podobně se také tito společenští ptáci shromažďují mimo dobu hnízdění. Nepravidelně přeletují vždy tam, kde právě hojně dozrávají semena smrků a modřínu.

Rozmnožování

Křivky obecné mohou hnízdit v každém ročním období, hlavně však v březnu, řidčeji v únoru, dubnu a v květnu. V modřínových lesích, jejichž semena dozrávají na podzim, mohou ptáci hnízdit podruhé v srpnu a září. V zimě hnízdí pouze ve smrkových lesích. Samička sedí na vejcích 14 až 16 dní, sameček ji při sezení krmí. Mladí ptáci opouštějí hnízdo 14 dní po vyklubání, ale rodiče je krmí ještě tak dlouho, dokud nemají dostatečně tvrdý zobák, aby jím mohli vylamovat smrkové šišky.

Potrava

Křivka obecná požírá výhradně semena smrků, borovic a modřínů. Ptáci šplhají po šiškách jako papoušci pomocí noh i zobáku, páčí svým speciálním zobákem šupiny ze šišek a vybírají jazykem semena. Nejsou ale dost silní na to, aby otevřeli pevně zavřenou borovou šišku. Severská křivka velká (L. pytyopsittacus) však dovede ještě jinačí kousky. Křivka bělokřídlá (L. leucoptera) z dalekého severu někdy přitahuje, stejně jako křivka velká, v invazi na jih.

Názvy ve světě

Křivka obecná

Anglicky: Red Crossbill, Finsky: Pikkukäpylintu, Francouzsky: Beccroisé des sapins, Holandsky: Kruisbek, Chorvatsky: Krstokljun prolaznica, Islandsky: Krossnefur, Italsky: Crociere, Maďarsky: Keresztcsőrű, Německy: Fichtenkreuzschnabel, Norsky: Grankorsnebb, Polsky. Krzyżodziób świerkowy:

Mohlo by vás také zajímat

Amejva obecná,  Létavka obecná,  Ještěrka obecná,  Zmije obecná,  Čírka obecná,  Kopřivka obecná,  Jiřička obecná,  Vlaštovka obecná,  Straka obecná,  Sojka obecná