Sýkora lužní
Parus montanus
Sýkora lužní
Parus montanus
Znaky
Od velice podobné sýkory babky ji můžeme rozeznat podle stále matně zbarveného temene a světlého políčka na křídlech, které tvoří světle lemovaná péra. Obojí můžeme ale lépe popsat než pozorovat v přírodě. Rozdílné je i životní prostředí, protože babka žije v jehličnatých lesích vzácněji. Jediným spolehlivým rozlišovacím znakem je hlas: sýkora lužní volá často „ci ci dé" nebo jen protáhlé „dé dé", hlas sýkory babky zní jako „cjet djé djé".
Prostředí
Sýkora lužní obývá smíšené a jehličnaté lesy, zvláště na vlhkém podkladu v horách, listnaté lesy se starými stromy.
Rozmnožování
Stejně jako babka žije i sýkora lužní v párech i v zimních skupinkách. V březnu obsazuje párek sýkor svůj okrsek a vyhledává dutiny ve stromech. Samička většinou sama vytesává ve zteřelých ještě stojících kmenech hnízdní dutinu nebo čistí dutinu už hotovou. Přináší jen málo nebo nepřináší vůbec hnízdní materiál a sedí na směsi zvířecích chlupů a ztrouchnivělého dřeva. Stavba hnízda se může protáhnout na 1 až 4 týdny. Vletový otvor je široký až 35 mm, hnízdění probíhá v květnu a v červnu v jediné snůšce se 7 až 9 vajíčky, na nichž sedí rodiče 14 až 15 dní. Mláďata zůstávají na hnízdě 14 až 15 dní. Zatímco samička sedí na vejcích, přináší jí sameček potravu a voláním ji láká ven z dutiny. Nepřijde-li, vniká dovnitř a krmí samičku v dutině. Mláďata opouštějí hnízdo většinou koncem června a v červenci a přetahují s rodiči po okolí, až se na podzim smíchají s jinými skupinami sýkor. V dřívějších dobách byla často pozorována hejna s několika stovkami sýkor.
Potrava
Hmyz, pavouci, v zimě i semena zvláště jehličnanů.
Názvy ve světě
Sýkora lužní
Anglicky: Willow Tit, Dánsky: Fyrremejse, Estonsky: Põhjatihane, Finsky: Hömötiainen, Francouzsky: Mésange boréale, Holandsky: Matkopmees, Chorvatsky: Planinska sjenica, Islandsky: Votmeisa, Italsky: Cincia bigia alpestre, Maďarsky: Kormosfejű cinege, Německy: Weidenmeise, Norsky: Granmeis, Polsky: Czarnogłówka, Portugalsky: Chapim-sibilino, Rumunsky: Piţigoi de munte, Slovensky: Sýkorka čiernohlavá, Španělsky: Carbonero sibilino, Švédsky: Talltita
Mohlo by vás také zajímat
Sýkora nádherná, Moták lužní, Moudivláček lužní, Sýkora koňadra, Sýkora laponská, Sýkora uhelníček, Sýkora modřinka, Sýkora parukářka, Sýkora babka, Mravenec lužní
Foto: http://www.nahuby.sk
Sýkora lužní Základní informace
- Výskyt: Evropa
- Velikost: 11,5-13 cm
- Hmotnost: 11 g
- Počet vajec: 7-9 ks
- Inkubační doba: 14-15 dnů
- Průměr kroužku: 3 mm
- Potrava: Hmyz, pavouci, semena
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Passeriformes - pěvci
- Čeleď: Paridae - sýkorovití
- Rod: Parus
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C