Slavík obecný

Slavík obecný

Luscinia megarhynchos

Znaky

Podobný rehkovi, ale podstatně větší - 16 cm proti 14 cm. Slavík obecný má hřbetní stranu hnědou, ocas rezavě červený. Často sedí se svěšenými křídly a rozestřeným ocasem. Zdržuje se většinou v nejhustším křoví a po zemi skáče velkými skoky. Vábí voláním „huid" a „tak". Varovný hlas je vrčivé „karrr". Zpěv je zvučný.

Prostředí

Listnaté a smíšené lesy s bohatě vyvinutým podrostem, parky, ovocné sady, hřbitovy. Ve střední Evropě jen zřídka výše než 400 m n.m., na jihu i v horách.

Rozmnožování

Začátkem května, několik dní po prvním zakukání kukačky, začíná - zpočátku jen v noci - zpívat i slavík obecný. Jeho zpěv považují mnozí za nejkrásnější píseň, jakou může ptačí hrdlo vyluzovat. Zní chvíli stříbřitě jasně, pak flétnovitě a zvonivě. Slavík zpívá dlouho do noci, když už městský ruch umlká. Později v květnu zpívá za dne i v noci, zvlášť horoucně ale za svítání a za soumraku. Umlká v poslední dekádě června.

Mladí slavíci se musejí zpěvu svého druhu naučit, k tomu však už stačí malý popud v zvlášť citlivém období po opuštění hnízda, kdy uslyší několik slok předzpěváka. Začne-li někde zpívat zvlášť nadaný zpěvák, stoupá brzy i úroveň zpěvu okolních slavíků. Zajde-li naopak takový vynikající zpěvák, je zpěv příští generace mnohem chudší. Směrem k východu a k jihu se vyskytují horší pěvečtí umělci, mnozí zpívají sice hlasitě, ale pouze v jedné tónině. Samička staví hnízdo na zemi pod křovím, zastíněným stromy. Je nenápadně zapuštěné do spadaného listí, někdy je i nízko nad zemí nebo ve výšce až půldruhého metru mezi šlahouny břečťanu. V květnu klade 5 až 6 olivově zelených vajíček, mladí ptáci opouštějí hnízdo po 11 až 12 dnech po vyklubání z vajec. Mladí ptáci jsou až do podzimního pelichání skvrnitě hnědí. Koncem léta žije slavík obecný velmi nenápadně v podrostu, takže téměř nepoznáme, kdy koncem srpna nebo začátkem září odlétá. Mladí samečkové zkoušejí často už v srpnu své pěvecké umění.

Potrava

Slavík obecný se živí drobným hmyzem, který hledá na zemi a s nímž, když je to nutné, buší do země, dokud se nepřestane hýbat. Na podzim se přiživuje při sklizni bobulí.

Všeobecně

Slavík přezimuje v africkém deštném pralese a vrací se zpět koncem dubna, samečkové několik dnů před samičkami. Vyhledávají znovu své staré okrsky a pravděpodobně se tu setkávají i se svými loňskými samičkami.

Názvy ve světě

Slavík obecný

Anglicky: Common Nightingale, Finsky: Etelänsatakieli, Francouzsky: Rossignol philomèle, Holandsky: Nachtegaal, Chorvatsky: Mali slavuj, Islandsky: Næturgali, Italsky: Usignolo, Maďarsky: Fülemüle, Německy: Nachtigall

Mohlo by vás také zajímat

Plochoještěr obecný,  Chameleon obecný,  Satyr obecný,  Bažant obecný,  Rejsek obecný,  Slavík modráček,  Rorýs obecný,  Drvopleň obecný,  Tesařík obecný,  Smrtník obecný