Bělořit okrový

Oenanthe hispanica

Bělořit okrový

Oenanthe hispanica

Znaky

Sameček má černou obličejovou masku, která je v souvislosti s rasou omezena jen na tváře, nebo zahrnuje i hrdlo. Východní rasy mají hřbet bílý, západní krémový nebo pískové zbarvený. Ocas je charakteristicky rozdělen na černé a bílé úseky. Samička se podobá samičkám jiných bělořitů a v terénu ji určíme jen obtížně. Při vzrušení komíhají ptáci ocasem a tlučou křídly. Většinou sedí bělořit okrový vzpřímeně na vyvýšených místech, odkud je daleký výhled po okolí.

Prostředí

Suché stepi s křovisky i bez nich a s kamenitými úseky.

Rozmnožování

Pár bělořitů zabírá velké území, nad nímž provádí sameček v době hnízdění artistický let provázený zpěvem. Hnízdo je obvykle ve skalní štěrbině na zemi, v hromadě kamení nebo ve skulinách zdí. Někdy je zhotoveno nedbale, jindy pečlivěji, vystlané je zvířecími chlupy. V květnu a červnu sedí ptáci na 4 až 6 modrých, často červeně skvrnitých vejcích 13 až 14 dní. Mláďata působí ve svém prachovém peří „plesnivě". Když vyletí z hnízda, podobají se samičce, jsou však výrazně skvrnitá. První mladí ptáci vyletují z hnízda pravidelně počátkem června. Staří ptáci začínají koncem června hnízdit podruhé. Na vejcích sedí jen samička, jak je to běžné, když jsou samci a samice velmi různě zbarveni. Když začíná druhé hnízdění, sameček zase horlivě zpívá a provozuje své svatební lety.

Potrava

Bělořit okrový loví hmyz a pavouky, když dozrají, požírá i bobule.

Názvy ve světě