Lejsek bělokrký

Ficedula albicollis

Lejsek bělokrký

Ficedula albicollis

Znaky

Lejsek bělokrký je velmi podobný lejskovi černohlavému, od něhož se sameček ve svatebním šatě odlišuje bílým kroužkem na krku. Samičky a mladí ptáci nejsou v terénu od lejska černohlavého rozeznatelní. Oba blízce příbuzné druhy se pravděpodobně oddělily až během ledových dob. Na mnoha místech žije mimoto jen jeden nebo druhý druh. V úzké oblasti, kde se areály obou druhů překrývají, dochází i v přírodě ke křížení, jehož výsledkem jsou míšenci obou druhů.

Prostředí

Lejsek bělokrký obývá světlé listnaté lesy se sukovitými starými stromy a s dutinami, parky, ovocné zahrady, na jihu zvláště horské lesy.

Rozmnožování

Skromný, ale milý zpěv umlká v době, když se z vajíček klubou mláďata. Hnízdní péče je podobná jako u lejska černohlavého, ale hnízdění začíná o něco dříve. Na 6 až 7 světle modrých vajíčkách sedí pouze samice 12 až 13 dní, mláďata zůstávají na hnízdě 13 až 14 dní. Většinou vyvádí tento druh pouze jednu snůšku za rok, v případě nevydařeného hnízdění, však přichází na řadu druhá, tzv. náhradní snůška.

Potrava

Lejskové loví na čekané a jako umělci chňapají kolem letící hmyz ve vzduchu se slyšitelným klapnutím zobáčku. Neutečou jim ani denní motýli, létající klikatě. Mimoto ptáci sbírají za třepotavého letu hmyz ze zdí a z kůry. Kořistí buší do podložky, až odlomí křídla a nohy. Zbývající tvrdé části hmyzu pozřou a později vyplivnou jako vývržky.

Názvy ve světě