Budníček lesní

Phylloscopus sibilatrix

Budníček lesní

Phylloscopus sibilatrix

Znaky

Budníček lesní je podstatně větší než ostatní druhy budníčků -12,5 cm, nápadný je kontrast mezi zelenavým hřbetem a bílou spodní stranou těla. Zřetelný žlutý proužek přes oko, hrdlo a hruď jsou žluté. Má kratší zobák nežli sedmihlásek hajní. Zpěv končí zrychlujícím se trylkem. Jeho varovný hlas je „gy".

Prostředí

Budníček lesní je charakteristickým ptákem vysokého bukového lesa se zapojenými korunami stromů a malým množstvím podrostu. Na severu a východě žije i ve světlých jehličnatých lesích.

Rozmnožování

Sameček začíná často zpívat až několik dní po návratu ze zimoviště. Vyluzuje mírně posměvačný zrychlující se trylkovitý zpěv s široce otevřeným zobáčkem a povislými křídly. Při vyvrcholení toku začíná zpívat časně ráno, a jak se pak otepluje, činí stále delší přestávky, okolo poledne zcela umlká. Okolo třetí hodiny odpoledne začíná zpívat znovu a pokračuje až do večera. Často zpívá budníček lesní i za letu a přitom se snáší z výšky k zemi jako padák. Samička staví bochníkovité hnízdo na zemi v ranních hodinách po 3 až 4 dny. Umístí je vždy na světlém místě, s oblibou u houští nebo pod povadlou loňskou trávou. Stavební materiál sbírá jen v nejbližším okolí. Zvenčí zaplétá do hnízda suché listí, uvnitř je vystýlá trávou, ne jako budníček menší a budníček větší peřím. Jako u všech budníčků sedí na vejcích jen samička, sameček ji přitom někdy krmí. Hnízdění začíná v polovině května nebo začátkem června, samička sedí na vejcích 13 dní, mláďata krmí rodiče 11 až 12 dní. Většinou jen jediná snůška v roce. Mnohé snůšky potahuje plzák lesní slizem a nahlodá.

Potrava

Hmyz a jeho larvy.

Názvy ve světě