Budníček větší

Phylloscopus trochilus

Budníček větší

Phylloscopus trochilus

Znaky

Budníček větší má šedý hřbet, přes oko se netáhne žádný nápadný proužek, nohy jsou světlé. Je důvěřivý, ale neposedný. Jeho zpěv je měkká klesající řada tónů - jediný spolehlivý určovací znak v terénu.

Prostředí

Listnaté lesy s bohatým podrostem zvláště tam, kde je blízko voda. Budníček větší žije málokdy tam, kde žije budníček menší, je spíše lesním ptákem.

Rozmnožování

Samečkové se ze zimovišť navracejí dříve než samičky a svůj příchod oznamují zpěvem, který se v květnu rozléhá v listnatém lese. Hnízdečko vypadá jako malý, nahoře otevřený pecen chleba a samička je buduje v porostu na zemi po 5 až 8 dní. Vždycky je umístí v lese při okraji mýtiny. Až na vstupní otvor vypadá hnízdečko jako hromádka suchého listí, uvnitř je ale měkce vystláno peřím. Hnízdění začíná v polovině května. Samička zůstává v nebezpečí až do poslední chvíle sedět na 4 až 8 bílých, hnědě skvrnitých vajíčkách. Má obyčejně jen jednu snůšku, ale když přijde nazmar, může budníček vyhnízdit v náhradní snůšce. Mláďata zůstávají na hnízdě 12 až 14 dní po vyklubání z vajec, ale i pak vyžadují po několik dní, aby je rodiče krmili, a zůstávají jako rodina pohromadě. Během stavby hnízda je sameček tichý, ale v době sezení na vejcích začíná zase zpívat. Umlká v červenci, ale po podzimním pelichání zase za krásných dnů zpívá.

Potrava

Hmyz a pavouci, které loví budníček během neklidného poskakování z větve na větev. Na podzim si jako přílohu dopřává i bobule.

Všeobecně

Budníček větší je tažný pták, přezimující daleko v jižní Africe. Na svá hnízdiště severně od Alp se vrací počátkem dubna.

Názvy ve světě