Pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla
Pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla
Znaky
Pěnice černohlavá se podobá pěnici bělohrdlé, sameček má však spodní stranu těla výrazně tmavě (šupinovitě) skvrnitou. I samice má na břišní straně tmavé skvrny, což u žádného jiného druhu pěnic není. Nohy jsou načervenalé.
Prostředí
Obývá křovinatá makchie. Vyskytuje se pouze na Kypru.
Rozmnožování
Hnízdo staví ptáci v dubnu nebo v květnu - na jihu už od poloviny března - v hustém křoví ve výšce půl až jeden metr. Je velice důkladné a pečlivě vystlané. Čtyři nebo pět vajec, jež samička snáší obvykle v jednodenních intervalech, je velmi různě zbarveno a mají i různou kresbu. Většinou mají šedohnědé skvrnky na olivově zeleném, bělozeleném až bílém podkladu. Pěnice kladou v sezóně pravděpodobně dvě snůšky, jistě ale snůšku náhradní, byla-li první zničena. Na vejcích sedí střídavě samička i sameček a oba také krmí mláďata. Mladí ptáci opouštějí hnízdo najednou po 10, častěji po 11 dnech.
Potrava
Pěnice černohlavá požírá hmyz, pavouky a bobule.
Všeobecně
Pták s nejmenším areálem rozšíření v Evropě. Někteří ornitologové považují pěnici černohlavou jen za ostrovní rasu pěnice bělohrdlé. Pro to mluví i skutečnost, že ve Středomoří rozšířená pěnice bělohrdlá na Kypru chybí. Kdyby některá na ostrov zabloudila a úspěšně se spářila s pěnicí černohlavou, ostrovní forma by ji během několika generací „spolkla". Pěnice černohlavá je ale bezpochyby „vznikající druh", který dokazuje, že vývoj druhů u pěnic stále pokračuje.
Můžeme si lehko představit, že hlavní životní prostředí - středomořské křovinaté lesy - vzniklo teprve před několika milióny lety v době poklesu středomořského příkopu. V novém prostředí došlo ihned k čilému vývoji druhů. Když pak později pominul konkurenční tlak, několik z nich zase zmizelo. Přežily jen druhy co nejlépe přizpůsobené novému biotopu. Byly to často ty, jež se specializovaly na určité zdroje potravy. Obsadily různé ekologické niky, jak můžeme vidět i v případech pěnic, jejichž areály se místy překrývají.
Názvy ve světě
Pěnice černohlavá
Anglicky: Blackcap, Finsky: Mustapääkertut, Francouzsky: Fauvette à tête noire, Holandsky: Zwartkop, Islandsky: Hettusöngvari, Italsky: Capinera, Maďarsky: Barátposzáta, Německy: Mönchsgrasmücke, Norsky: Munk, Polsky: Kapturka, Portugalsky: Toutinegra-de-barrette-preto, Slovensky: Penica čiernohlavá, Španělsky: Curruca capirotada, Švédsky: Svarthätta
Mohlo by vás také zajímat
Rosela černohlavá, Pěnice černohlavá, Pěnice hnědokřídlá, Pěnice pokřovní, Pěnice slavíková, Pěnice vlašská, Pěnice mistrovská, Pěnice vousatá, Pěnice kaštanová, Pěnice bělohrdlá
Foto: http://ibc.lynxeds.com
Pěnice černohlavá Základní informace
- Výskyt: Kypr
- Velikost: 14 cm
- Hmotnost: 20 g
- Počet vajec: 4-6 ks
- Průměr kroužku: 3 mm
- Potrava: Hmyz, pavouci, bobule
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Passeriformes - pěvci
- Čeleď: Sylviidae - pěnicovití
- Podčeleď: Sylviinae
- Rod: Sylvia - pěnice
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C