Krutihlav obecný

Jynx torquilla

Krutihlav obecný

Jynx torquilla

Znaky

Velikostí a zbarvením připomíná samičku ťuhýka šedého, jeho peří se podobá sovímu a má velmi decentní barvu. Zobák je slabý a přímý, ocas měkký a nepřizpůsobený pro šplhání. Krutihlava poznáme v květnu podle monotónního volání, které zní jako kňučivé „ge-ge-ge". V tísni, ohrožen na hnízdě nebo chycen do ruky, koná pohyby, které jsou příčinou jeho latinského, českého i německého jména: zježí peří, rozestře ocas a svěsí křídla. Takto změněn vyskakuje krutihlav obecný na nepřítele, kroutí strašidelně očima a krkem, kmitá svým dlouhým datlovitým jazykem, z hrdla vydává klokot, prská a chrčí. Mnohého nepřítele takováto demonstrace zadrží aspoň do té doby, než se krutihlavovi podaří odletět.

Prostředí

Světlé listnaté a smíšené lesy, lesíky v polích, ovocné zahrady a sady. Ojediněle žije také v křovinatém kraji s jednotlivými stromy i v krajině bezlesé, je-li tam dostatek hlinitých stěn s dutinami.

Rozmnožování

Od poloviny dubna do poloviny května, když se ptáci navrátí z afrických zimovišť, začnou být nápadní svým „nudným" zpěvem, který vyluzují nejčastěji v blízkosti hnízda a jenž doznívá koncem května, někdy až v červnu. „Zpívají" obě pohlaví.

Krutihlav obecný hnízdí v dutinách, které jsou ale už koncem května většinou obsazeny jinými obyvateli. V takových případech krutihlavové vystěhovávají cizí hnízdo i s vejci nebo mláďaty, sami však jako datli nedonášejí žádný hnízdní materiál. Snůšku krutihlava můžeme najít v ptačích budkách, často i ve zcela shnilých kmenech těsně před rozpadnutím, vzácněji v zemních dutinách, ve vodorovných vyhnilých větvích a ve víkendových chatách často těsně nad zemí, někdy ve výšce až 7 metrů. Sedm až osm, zřídka 10 vajec zahřívají střídavě sameček i samička obvykle od konce května po 12 dní. Mláďata se v dutině sesednou do zvláštní pyramidy se zobáky uprostřed a otvírají je, jakmile se jich rodiče dotknou. Staří ptáci pak hodí sousto - většinou jde o mravenčí plod - ze zobáku do jícnu mláděte. Starší mláďata vydávají od rána do večera zvláštní hluk a trylky. Osmnáct až 24 dny po vyklubání z vajíček už dovedou létat, pak ale rodina zůstává ještě 10 až 14 dní pohromadě.

V červnu se často odbývá druhé hnízdění. Koncem hnízdního období mizí ptáci z hnízdišť a pomalu jednotlivě či v malých skupinkách táhnou na jih. Mnozí přezimují v zemích při africkém Atlasu, jiní sledují Nil a táhnou do východní Afriky. Na zimoviště přilétají v říjnu.

Potrava

Mravenci a mšice, které krutihlav obecný sbírá lepivým červovitým jazykem, dále i jiný hmyz. Ochočení, od malička člověkem vychovávaní krutihlavové strkají s oblibou jazyk do uší i nosních dírek chovatele.

Všeobecně

Krutihlavové jsou zástupci zvláštní, jak už jejich jazyk naznačuje datlům blízce příbuzné čeledi šplhavců. Mají také jako většina datlů vratiprst, to znamená, že při šplhání míří dva prsty dopředu a dva dozadu. Protože nemohou jako datli vytesávat hmyz v zimě zpod kůry ani rozbíjet šišky či oříšky, musejí být ptáky tažnými. Na celém světě žijí jen dva druhy krutihlavů: evropský druh je rozšířen přes celou Eurasii až do Japonska. V Africe žije krutihlav hnědokrký. Stav krutihlavů ve střední Evropě je ohrožen.

Názvy ve světě