Kukačka jižní

Eudynamys scolopaceus

Kukačka jižní

Eudynamys scolopaceus

Znaky

Velikosti zhruba mezi strakou a kukačkou obecnou. Má delší ocas s bílými skvrnami a na hlavě chocholku z peří.

Prostředí

Kukačka jižní obývá často světlé lesy, parkové krajiny, křoviska s jednotlivými stromy.

Rozmnožování

Kukačka jižní je hnízdní parazit, který klade vejce do hnízd havranovitých, zvláště strak obecných a vran, ale i strak modrých. Jsou-li pěstounští ptáci nedůvěřiví, opustí svou snůšku včetně kukaččího vejce a ponechají ji svému osudu. Vejce kukačky se zcela podobají vejcím pěstounů. Zpočátku roste mladá kukačka se svými nevlastními sourozenci. Při kontrolách hnízd leží často ukrytá pod nimi. Roste ale rychleji než malé vrány a otvírá zobáček tak svůdně a vydává tak prosebný křik, že pěstouni krmí jen ji. Její nevlastní sourozenci zatím umřou v hnízdě hlady. Mladá kukačka jižní opouští hnízdo asi po 24 dnech.

Potrava

Hlavně velký hmyz jako jsou kobylky a vážky.

Všeobecně

Pokud přináší hnízdní parazit nevlastním sourozencům smrt, je parazitismus jaksi nedokonalý, neboť tím se cizopasník sám připravuje o své budoucí hostitele, na nichž závisí existence jeho vlastního druhu. V tropech žijí také paraziti, kteří své hostitele jen oslabují, ale nehubí. Na druhé straně je právě straka v křovinatém Středomoří hojný a obávaný plenitel hnízd, a tak vlastně kukačka jižní přispívá ke zdárné existenci drobného ptactva a pomáhá zde udržet přirozenou rovnováhu. Hlas kukačky jižní je zcela jiný než všech jejích příbuzných. Její volání připomíná křik takzvané mořské vlaštovky, rybáka.

Názvy ve světě