Strakapoud jižní

Dendrocopos syriacus

Strakapoud jižní

Dendrocopos syriacus

Znaky

Strakapoud jižní se podobá strakapoudu velkému jako dvojče a místy se oba vyskytují společně. Jejich blízké příbuzenství dokazuje i to, že v přírodě někdy nalézáme „smíšená manželství, z nichž pocházejí mláďata, která vzhledem i vlastnostmi připomínají oba rodiče.

Od strakapouda velkého rozeznáme strakapouda jižního nejlépe, podíváme-li se ze strany na jeho krk. Strakapoud velký má mezi okem a lícemi dvě bílé skvrny, ty se u strakapouda jižního slévají ve skvrnu jednu. Hlas má kňouravý.

Prostředí

Strakapoud jižní je spíše ptákem otevřené krajiny s vtroušenými stromy, jako jsou aleje, parky a zahrady, a to hlavně v nížině. Popsán byl původně ze Sýrie, jeho hnízdiště se šíří pozvolna na západ a dnes už je hojným ptákem v okolí Neziderského jezera v Rakousku. V naší republice je hojnější na jižní Moravě.

Rozmnožování

Podobné jako u strakapouda velkého. Hnízdní dutina je umístěna obvykle 2 až 3 m nad zemí, vletový otvor má průměr asi 45 mm. Páří se jako všichni datli vsedě na šikmé nebo vodorovné větvi. Při sezení se partneři po „zaklepání" střídají. Na vejcích sedí v květnu a v červnu 14 až 15 dní. Po 14 dnech se ve vchodu do dutiny objevují mladí ptáci, po 17 až 21 dnech opouštějí hnízdo. Rodiče krmí mláďata nejen hmyzem, ale i plody. Hnízdní dutina může být uvnitř velmi špinavá. Mladí ptáci odlétají brzy, což je asi důvod současného šíření hnízdišť.

Potrava

Strakapoud jižní se živí stejně jako ostatní datli, ale vyhledává více plodů.

Názvy ve světě