Strakapoud bělohřbetý

Strakapoud bělohřbetý

Dendrocopos leucotos

Znaky

Strakapoud bělohřbetý je větší než strakapoud velký, s bílým kostřecem a nápadně páskovanými křídelními krovkami. Spodní část břicha je načervenalá a neostře oddělena od bílého břicha. Samec má červené a samice černé temeno.

Prostředí

Smíšené lesy s velkým množstvím trouchnivého dřeva.

Rozmnožování

Podobné jako rozmnožování strakapouda velkého. V květnu a v červnu sedí na vejcích 14 až 16 dní, pak pečuje 26 až 28 dní o mláďata. Ta začnou žebronit, jakmile se zatmí otvor do dutiny. Hnízdí ve smíšených lesích s dostatkem odumírajících stromů. V České republice hnízdí pravidelně u východních hranic od Bílých Karpat na sever po Beskydy, izolovaně pak v Chřibech. K dalším oblastem pravidelného hnízdění patří Šumava (pouze 15-20 párů) s Novohradskými horami. Na základě požerku se předpokládá hnízdění také v Národním parku Podyjí. V letech 2001-2003 byla početnost odhadována na 150-250 párů. V Bílých Karpatech jej najdeme zejména ve Vlárském průsmyku, dále pak v oblasti Lopeníka a Velké Javořiny, kde se nacházejí zbytky starých původních porostů.

Potrava

Strakapoud bělohřbetý se úzce specializoval na větší larvy hmyzu, zvláště na larvy tesaříků, žijící ve ztrouchnivělém dřevě.

Názvy ve světě

Strakapoud bělohřbetý

Anglicky: White-backed Woodpecker, Dánsky: Hvidrygget spætte, Finsky: Valkoselkätikka, Francouzsky: Pic à dos blanc, Holandsky: Witrugspecht, Chorvatsky: planinski djetlić, Islandsky: Drumbspæta, IItalsky: Picchio dorsobianco, Maďarsky: Fehérhátú fakopáncs, Německy: Weißrückenspecht, Norsky: Hvitryggspett, Polsky: Dzięcioł średni

Mohlo by vás také zajímat

Strakapoud velký,  Strakapoud prostřední,  Strakapoud jižní,  Strakapoud malý