Puštík bělavý

Strix uralensis

Puštík bělavý

Strix uralensis

Znaky

Puštík bělavý je znatelně větší než puštík obecný, rozpětí asi 120 cm, asi takové, jako káně lesní. Opeření dělá světlý dojem, spodní strana je na bílém podkladu podélně žíhaná. Tmavé, na rozdíl od puštíka obecného malé oči. Jeho hlas se podobá hlasu puštíka obecného. Aktivní je za dne i v noci.

Prostředí

Severské jehličnaté a smíšené lesy se starými stromy, v zimě v blízkosti lidských sídel. Na Sibiři je puštík bělavý velice hojný, směrem na západ stále vzácnější a jeho hnízdiště jsou zde ostrůvkovitě roztroušená. Do Bavorského lesa byl úspěšně vysazen.

Rozmnožování

Puštík bělavý hnízdí časně. V březnu, v době tahu sluk, je slyšet tokajícího samečka, jehož hlas zní podobně jako štěkot velkého psa. Samička má hlas spíše vřeštivý. Hnízdit začíná koncem března nebo začátkem dubna, na vejcích sedí jen samice. Hnízdí většinou ve starých hnízdech jestřábů, kání, orlů volavých nebo čápů černých, tj. ptáků, kteří s ním sdílejí životní prostředí. Klade obvykle 3 až 4 vejce, v letech bohatých na potravu až 6, ve špatných méně nebo nic. Na vejcích sedí 27 až 29 dní, mláďata zůstávají na hnízdě jeden měsíc, takže v červenci mohou vylétat na první výlety do okolí hnízda.

Potrava

Hlavně myši. Aby je vypátral, sedává puštík bělavý od soumraku vysoko na odumřelých stromech a překvapuje kořist tichým letem, načež ji zabije. V zimě loví v okolí zemědělských usedlostí i domácí slepice a krysy.

Názvy ve světě