Sýc rousný

Sýc rousný

Aegolius funereus

Znaky

Sýc rousný je velký jako sýček obecný, rozpětí 54 cm. Má velkou hlavu, načechrané peří, rychlý a přímočarý let. Vysloveně noční. Za toku volá tříslabičně, hlas připomíná volání dudka. Při vyplašení píská.

Prostředí

Severské jehličnaté lesy. Ve střední Evropě žije sýc rousný hlavně v horách, ale i v severoněmeckých vřesovištích, nikde však není hojný. U nás hlavně na Šumavě a v Novohradských horách.

Rozmnožování

Asi 40 minut po západu slunce „zpívají" za tichých měsíčných nocí samečkové svůj trojslabičný „zpěv" často už pozdě na podzim, horlivěji koncem zimy. Odpovídají ohnivě i hlasům svých rivalů, nahraným na magnetofonový pásek. Hnízdí většinou v dutinách datla černého a rádi obsazují i ptačí budky se vstupním otvorem 8 až 10 cm širokým. Sýc rousný hnízdí od března do května, sezení na 4 až 7 vejcích trvá 25 až 27 dní, mláďata zůstávají na hnízdě 30 až 35 dní. Zaškrábeme-li v té době na takový obydlený kmen, objeví se samice u vletového otvoru. Nespatříme ji jen tehdy, klubou-li se právě mláďata. Jejím hlavním nepřítelem je kuna skalní, která vniká do dutiny a samici i s mláďaty zabije. Proto u sýce rousného většinou převažují samci. Mladí ptáci Spínají z hnízdní dutiny už dříve, než dovedou létat a mají ještě přechodné opeření. Sedí pak na větvích a upozorňují na sebe rodiče chraptivě zvonivým voláním.

Potrava

Za dne se sýci rousní skrývají v nejhustším křoví. Za pozdního šera loví na lesních pasekách myši, řidčeji i ptáky a hmyz. Vytrvávají na hnízdišti i za tuhé severské zimy a v době, kdy zemi přikrývá vysoká pokrývka sněhu, loví hlavně drobné ptáky.

Všeobecně

Tam, kde se dosud vyskytuje drobný sýc rousný - a nemusí to být jen v horách - je možno podporovat jeho výskyt vyvěšováním ptačích budek. Jejich vstupní otvor má být tak široký, abychom mohli dovnitř strčit ruku. Po budkách takové velikosti je v našich vyčištěných lesích velká poptávka. Už během prvního roku je někdo osídlí, nejčastěji veverka, která pak budky naplní větvičkami a tak je činí neobyvatelnými pro ptáky. Proto je třeba budky každoročně čistit, nejlépe na podzim. Jako ochranu proti kuně je možno připevnit na kmen plechové manžety.

Sýci rousní mají rádi na hnízdišti větší počet dutin, protože jednu z nich využívají v dobách hojnosti jako spižírnu.

Názvy ve světě

Sýc rousný

Anglicky: Tengmalm's Owl, Finsky: Helmipöllö, Francouzsky: Chouette de Tengmalm, Holandsky: Ruigpootuil, Chorvatsky: ćuk batoglavac, Islandsky: Skálmugla, Italsky: Civetta capogrosso, Maďarsky: Gatyáskuvik, Německy: Rauhfußkauz, Norsky: Perleugle

Mohlo by vás také zajímat

Bělokur rousný,  Sýček obecný,  Holub Berlínský rousný rejdič