Sovice sněžná

Bubo scandiacus

Sovice sněžná

Bubo scandiacus

Znaky

Sovice sněžná je velká téměř jako výr, rozpětí asi 160 cm, sameček je však mnohem menší než samička. Má bílé opeření s víceméně hustými černými skvrnami.

Prostředí

Tundra, hnízdiště bývá často na terénních hřebenech. Sovice sněžná se potuluje obvykle v bezlesé divočině.

Rozmnožování

Hnízdí v květnu a v červnu, na vejcích sedí samice 30 až 34 dny. Mláďata zůstávají na hnízdě 20 až 25 dní. Zatímco samice sedí, hlídá samec v blízkosti a vrhá se divoce na každého vetřelce. Počet vajec a úspěch odchovu mláďat značné kolísají podle nabídky potravy. Sovice začíná hnízdit v době, kdy ještě v prohlubních leží navátý sníh. Vyhledává vždy své staré hnízdiště. Samice začíná sedět od snesení prvního vejce, a tak při snůšce 7 až 9 vajec mohou být mláďata věkem navzájem vzdálena až 14 dní. V červnu se klubou z vajec a v srpnu z hnízda vylétají.

Potrava

Jak to vyžaduje polární léto a polární noc, loví sovice sněžná ve dne i v noci. Potřebuje velice rozsáhlý revír a potravu do hnízda přináší často až ze vzdálenosti 10 km. Její hlavní kořistí je lumík, dále polární zajíc bělák a bělokur. Sovice také často rybaří, přičemž číhá na kameni čnícím z vody a ve vodě loví jedním ze spárů. V místech, kde se přemnoží lumíci, se shromažďují sovice z dalekého okolí. Když lumíci zase zmizí, odtahují i sovice nebo alespoň odloží snůšku. Při lovu číhají na skalisku nebo loví při výzvědném letu, často setrvávají v třepotavém letu ve vzduchu na místě.

Názvy ve světě