Skřivánek krátkoprstý

Calandrella brachydactyla

Skřivánek krátkoprstý

Calandrella brachydactyla

Znaky

Skřivánek krátkoprstý je podstatně menší než skřivan polní, dlouhý 14 cm. Temeno má skořicově hnědé. Přední část hrudi je neskvrnitá, spodní strana těla světlá.

Prostředí

Úhory, pastviny, polopouště a písčité oblasti. Na podzim přilétá často ve velkých hejnech na sklizená obilná pole. Je nejhojnějším skřivanem jižní Evropy.

Rozmnožování

Stejně jako většina ostatních skřivanů vyluzuje skřivánek krátkoprstý jasnou a opravdu jemnou píseň v letu vysoko nad hnízdištěm. Za rozbřesku a za soumraku zpívá s oblibou i z vyvýšeného místa na zemi. Jeho hluboce miskovité hnízdo, často jen nedostatečně chráněné před sálajícími slunečními paprsky i před zvědavým pohledem, je při úpatí nějakého křoviska či trnité rostliny. Uvnitř je hnízdo měkce vystláno. Mláďata, jako všechna mláďata skřivanů, působí v prvních dnech díky dlouhému prachovému peří „plesnivě". Rodiče je krmí hmyzem, mladí opouštějí hnízdo ještě v době, kdy nedovedou létat. Mláďata, která opustila hnízdo, hopkají po zemi, zatímco staří ptáci cupitají.

Potrava

Mnohé druhy skřivanů, obyvatel stepí, se specializovaly na rozmanitou potravu: velkozobí louskají semena, dlouhozobí ryjí v zemi, jemnozobí, mezi něž patří i skřivánek krátkoprstý, se živí kromě drobných semen i hmyzem. Jako ptáci suchých krajů, postihovaných obdobími sucha, jsou skřivani výborní letci. Aby se vyhnuli nepříznivým suchým obdobím, jsou stále připraveni přeletět do příhodnějších končin. Přeměna stepi na ornou půdu, která v jižní Evropě tak rychle postupuje, dosud skřivánkovi krátkoprstému uškodila jen málo.

Názvy ve světě