Linduška rudokrká

Anthus cervinus

Linduška rudokrká

Anthus cervinus

Znaky

Hřbet má linduška rudokrká žlutohnědý, nápadně pruhovaný kostřec. Na jarním tahu a v době hnízdění je možno ptáky lehce poznat podle skořicově hnědého hrdla a hrudi. Toto zbarvení je u samičky méně výrazné a jeho rozsah a intenzita jsou značně variabilní. V červenci a v srpnu přepelichávají staří ptáci do zimního šatu, pak je při pozorování v terénu už nelze rozeznat od lindušky horské. Té se linduška rudokrká podobá i velikostí - obě jsou 14,5 cm dlouhé.

Prostředí

Linduška rudokrká hnízdí severně od souvislé lesní hranice tam, kde se ještě daří nízkým břízkám a vřesovištním rostlinám. Je charakteristickým ptákem bažinatých trávou porostlých míst v tundře a v severských vřesovištních formacích. Koná daleké tahy a přečkává zimu jednak v zemích pod africkým Atlasem, jednak v afrických rovníkových savanách. Hnízdí tedy v pro ni chladnějším ročním d období.

Rozmnožování

Tok a stavba hnízda začínají hned po návratu na hnízdiště, jež je v té době sice už bez sněhu, ale ještě je zaplavené nad zmrzlou půdou vodou z předchozího tání. Proto staví linduška rudokrká hnízdo výhradně jen na jižně exponovaných svazích vyvýšenin. Hnízdo je umístěno často pod tak hustou převislou vegetací, že si rodiče musejí dovnitř vyšlapat tunel. Na rozdíl od lindušek teplejších oblastí vystýlají hnízdo často peřím, vždycky ale tak, aby nebylo bílé peří zvenčí vidět. Hnízdění začíná v červnu, na vejcích sedí ptáci 12 až 14 dní, takže se mláďata většinou klubou ještě v červnu. Když se vyklubou, jsou holá a slepá, brzy jim však narůstá tmavé prachové peří. Oči se otvírají 3. a ž 4. dne. Když mladí ptáci opustí v první třetině července hnízdo, neumějí sice ještě létat, váží však už stejně jako jejich rodiče. Ti je krmí takřka výhradně komáry.

Názvy ve světě