Linduška lesní

Anthus trivialis

Linduška lesní

Anthus trivialis

Znaky

Linduška lesní je velká asi jako skřivan polní, ale útlejší. Často sedá na stromech. V toku má nezaměnitelný let. Od velmi podobné lindušky luční se liší odlišným životním prostředím i chováním. Je dlouhá 15 cm.

Prostředí

Linduška lesní je především ptákem holých pasek. Zabydluje se zde, když jsou kmeny poražených stromů odvezeny a opět mizí, jakmile mladý porost doroste výše člověka. Ve vřesovištích může žít jen tehdy, rostou-li v blízkosti alespoň nějaké stromy. Lindušky se usídlily už i v pustinách, když tam byly nataženy telefonní dráty.

Rozmnožování

V době hnízdění zazpívá nejdřív sameček pár tónů na nějaké větvi, pak vylétá šikmo vzhůru a pokračuje v elegantním oblouku, přičemž stále zpívá. Ocas má rozprostřený a křídla lehce přitažena. Potom se snáší zpět do místa, odkud vzlétl a tím představení končí. Mnozí samečkové vylétají ale bez hlesů a začínají zpívat teprve ve vzduchu. Na lesních pasekách je linduška lesní posledním zpěvákem v roce - umlká až koncem července.

Hnízdo staví obvykle na kraji lesa mezi stromy nebo před nimi pod zvadlou trávou, takže je jako v jeskyňce, do níž vede vchod, připomínající myší díru. Linduška lesní má dvě snůšky v roce, v každé jsou 4 nebo 5 různě zbarvených a skvrnitých vajec. Někdy sedí na vejcích jen samička, jindy se oba partneři střídají. První snůška bývá v květnu, druhá koncem června či v červenci. Mnohé snůšky zničí prudké deště. Rodiče přinášejí mladým potravu málokdy z větší vzdálenosti od hnízda než 50 m. Na vejcích sedí 10 až 11 dní, mladí ptáci opouštějí hnízdo 10 až 12 dní po vyklubání, dlouho předtím, než se naučí létat. Do té doby žijí mláďata v porostu, takže je takřka není možno nalézt.

Potrava

Téměř výhradně jen hmyz a pavouci.

Názvy ve světě