Kalandra zpěvná

Melanocorypha calandra

Kalandra zpěvná

Melanocorypha calandra

Znaky

Kalandra zpěvná je značně velký – 19 centimetrů – a neohrabaně vypadající skřivan. Skvrny na krku má i jen 17 centimetrů dlouhá kalandra horská. Postranní ocasní péra jsou za letu zřetelně bílá a bílý je i zadní okraj křídel.

Prostředí

Kalandra zpěvná obývá travní stepi a kulturní step s jednotvárným prostorem. Na podzim se objevuje na strništích. Hnízdí hlavně v zemědělsky nedotčené stepi – zde je typickým ptákem, kterého nelze přehlédnout. U nás velice vzácný zatoulanec, z konce 19. a začátku 20. století pocházejí tři preparáty z Moravy - ani u jednoho není zcela jednoznačný původ. Žije v okolí Středozemního moře včetně Sardinie, Sicílie a Kréty a dále na východě ve stepích střední Asie. Na východě areálu je kalandra zpěvná tažná, na západě je pak převážně stálá.

Rozmnožování

Zpěv kalandry je zvučnější a bohatší než zpěv skřivana polního. Při zpěvu pták buď sedí na keři, nebo zpívá v letu, zatímco spirálovitě vylétá tak vysoko, že jej už ani neuvidíme. Kalandra zpěvná hnízdí od dubna do poloviny června, má dvě snůšky v sezóně. Na 4 až 5 vejcích sedí samice 12 až 13 dní, mladí ptáci hnízdo opouštějí po dalších 12 dnech.

Potrava

Kalandra zpěvná se živí v létě především hmyzem, v zimě poté semeny.

Názvy ve světě