Rákosník zpěvný

Acrocephalus palustris

Rákosník zpěvný

Acrocephalus palustris

Znaky

Rákosník zpěvný je menší než vrabec. Časně na jaře má olivově hnědý hřbet a bělavou spodní stranu těla. Od ostatních rákosníků jej nejlépe odlišíme podle životního prostředí. Při vyrušení vydává naříkavě „Cek, ček" a „čerrr". Dlouhý je 14 cm, v rozpětí má 20 cm.

Prostředí

Křoviny, houštiny kopřiv, zdivočelé ovocné zahrady, obilná pole, ale nikdy v bažinách. Rákosník zpěvný je rákosinám nevěrný.

Rozmnožování

Za příznivého počasí začíná sameček zpívat už téhož dne, kdy přiletí. Vydává typický zpěv rákosníků: skřípe, točí se a přitom žvatlá, každou melodii vícekrát opakuje a mění, obnovuje a znovu opakuje, pak začíná znovu s docela jinou melodií. Mimoto je rákosník zpěvný velmi nadaný imitátor - ornitologové s jemným sluchem rozeznají v jeho zpěvu 20 různých ptačích hlasů.

Ve dne působí jeho zpěv spíše zajíkavě, roztržitě a je proložen mnoha přestávkami, večer naopak působí velmi horoucně a zní často bez přestávky půl hodiny. Přes den sameček zpívá i na hranících svého okrsku, v noci spíš v blízkosti hnízda. Zpěv doznívá v polovině července. Hnízdo je uprostřed nejhustších bylin, často v houšti kopřiv a vždy blízko okraje. Je zavěšeno mezi 2 až 8 silnými stvoly. Polokulovitá hnízdní jamka se směrem k hornímu okraji poněkud zužuje, jak je to obvyklé u hnízd, jimiž pohybuje vítr a jaká si staví v rákosinách ostatní rákosníci. Tak nemohou ani při bouři vajíčka z hnízda vypadnout. Rákosník zpěvný buduje hnízdo nejvýše půl metru nad zemí, často bezprostředně u země. Jeho hnízdečko je útvar pomíjivý: několik týdnů poté, co je opustili mladí rákosníci, už po něm není ani stopy.

Na stavbě hnízda se podílejí oba partneři. Dva dny po dokončení práce klade samička první vajíčko, pak každý den následuje další, až je snůška se 4 až 5, výjimečně i 6 vejci úplná. Sedět na vejcích začínají rodiče koncem května, v teplejších krajích, např. v déltě Dunaje, také už v polovině května. Přijde-li snůška na zmar, zhotovuje párek během týdne nové hnízdo s náhradní snůškou, v případě nutnosti ještě s druhou náhradní snůškou. Oba rodiče se při sezení střídají, na vejcích sedí 11 až 12 dní. Mláďata mají v jícnu černé tečky jako mláďata velmi podobného rákosníka obecného. Po 11 až 13 dnech opouštějí mladí ptáci hnízdo, ačkoli ještě nedovedou létat. Pozdní mláďata vyletují až v srpnu. V červenci staří ptáci pelichají a pak odlétají do zimovišť, která leží jednak ve Středomoří, jednak i v tropické Africe. Navracejí se až příští rok v květnu.

Potrava

Rákosník zpěvný požírá jemný hmyz, který ptáci vyhledávají během hopkání ze stébla na stéblo. Na podzim i bobule.

Všeobecně

Po přepelichání v pozdním podzimu jsou rákosníci zpěvní na hřbetě tmavěji a na břiše světleji hnědí, nejsou pak téměř k rozeznání od rákosníků obecných. Když se vrátí ze zimovišť, má jejich peří pro druh typický olivově hnědý odstín, ten se však během léta ztratí, protože se barvené konce per obrousí a peří se stává nenápadně šedohnědým. Spodní strana křídel je vždy šedavá. Rákosník zpěvný není sice dosud zapsán v Červené knize ohrožených druhů, v posledních letech se však jeho stav na mnohých místech děsivě snižuje, aniž bychom věděli proč. Možná k tomu přispívají i změny a nebezpečí, číhající na tyto rákosníky během tahu na zimoviště.

Názvy ve světě