Rákosník proužkovaný

Acrocephalus schoenobaenus

Rákosník proužkovaný

Acrocephalus schoenobaenus

Znaky

Malého, 13 cm dlouhého rákosníka se skořicově hnědým hřbetem a žlutavou spodní stranou těla lehko poznáme podle černých podélných proužků na hlavě a krku. Hlas má rákosník proužkovaný skřehotavý a do nemelodického zpěvu jsou vtroušeny tóny z repertoáru jiných ptáků. Každý tón opakuje dvakrát či třikrát, tak jak to činí i ostatní rákosníci.

Prostředí

Ačkoli se jmenuje rákosník, nežije v rákosinách, ale v nízké vegetaci na zamokřených lukách, u vodních příkopů, v houštinách na pastvinách, ve zplanělých zahradách, pokud leží v blízkosti vody, tj. zhruba ve stejném prostředí jako strnad rákosní.

Rozmnožování

Když chce rákosník proužkovaný zpívat, vyšplhává sameček z nízkého porostu na nějaké stéblo. V době vrcholného toku zpívá po celý den, nejhorlivěji ale v ranních a večerních hodinách.

Při zpěvu vylétá často šikmo vzhůru a pak opět za zpěvu klesá s polopřitaženými křídly zpět do houštiny. Zpěv pak umlká v polovině července.

Hnízdo není typická stavba rákosníka, neboť je většinou postaveno v porostu nad vlhkou půdou, jen zřídka ve větší výšce nad zemí. Stonky a větvičky v místě, kde hnízdo budují, zaplétají ptáci do jeho stěn. Při pohledu shora hnízdo zakrývá převislá tráva. Od konce května do konce července odchovávají rákosníci dvě snůšky, na vejcích sedí oba rodiče 13 až 15 dní. Mláďata zůstávají na hnízdě 10 až 12 dní. Hnízdo nám prozradí staří ptáci, přinášející tam potravu. Když se pak přiblížíme, poletuje křičící sameček kolem nás, samička mezitím zmizí po zemi v houštině.

Potrava

Rákosník proužkovaný se živí drobnými členovci.

Názvy ve světě