Poštolka obecná

Falco tinnunculus

Poštolka obecná

Falco tinnunculus

Znaky

Elegantní sokol o rozpětí asi 75 cm, lovící nad poli. Poštolka obecná často pátrá po kořisti v třepotavém letu na místě, když přitom míří hlavou proti větru. Je-li osvětlení příznivé, můžeme zahlédnout její rezavě červený hřbet. Sameček má šedou hlavu a černý vous, na konci šedého ocasu je černý bíle lemovaný pruh. Hlava i ocas sami¬ce jsou hnědé. Poštolka je hlučný pták, její hlas je pronikavé „kliklikli".

Prostředí

Poštolka obecná je nejhojnější sokol střední Evropy. Vyskytuje se všude, kde ještě zbyly louky. Velkým komplexům lesů se vyhýbá.

Rozmnožování

Za toku provozuje sameček virtuózní svatební lety, při nichž se vrhá z výše na boku nebo s křídly téměř složenými. Páření je spojeno s hlasitým křikem a odbývá se většinou na větvi blízko hnízda. Poštolky hnízdí v opuštěných hnízdech jiných větších ptáků, především vran a strak. Dříve bývaly pronásledovány při takzvaném boji proti dravcům". Poštolky hnízdí i v budovách všeho druhu, vždy ale co nejvýše. Vybírají si závětrná místa. Na vysokých kostelních věžích hnízdí někdy v řídkých koloniích. Zde předvádějí ve větrných vírech své letecké umění. S oblibou se uhnízdí i ve zvlášť pro ně vyvěšených budkách nebo v plochých koších. Hnízdo vystýlají stejně málo jako ostatní sokoli. První vejce klade samice koncem dubna, častěji v květnu. Sezení na vejcích trvá opravdu dlouho, 28 až 30 dní. Sameček krmí samičku, která sama sedí na vejcích. Nemůže-li obstarat dostatek potravy, samice sezení přeruší. Toto pravidlo, známé u všech sokolů, je účelným přizpůsobením měnící se nabídce potravy. Mláďata se klubou s bílým prachovým peřím a s otevřenýma očima. Prvních 8 dní je matka velmi důkladně zahřívá, hřeje je pečlivě i dalších 8 dní, pak už jsou na matčině teple méně závislá. V té době už přinášejí potravu do hnízda oba rodiče. Zpočátku předkládá matka mláďatům potravu jen v kouscích. Při krmení neexistuje žádná tlačenice a divoké otvírání zobáků, jak je to běžné u pěvců. Mladé poštolky opouštějí hnízdo asi po 30 dnech. Mladí samečkové mají stejnou barvu jako samičky. Letu schopné mladé poštolky krmí rodiče ještě 4 týdny. Proto mohou hnízdit jen jednou v roce. Poštolky se dožívají stáří až 20 let, v přírodě však málokterá takového věku dosáhne.

Potrava

Poštolka loví kořist takřka výhradně na zemi. Prohledává revír třepotavým letem a jen občas se posune plachtivým polokruhovým nebo třičtvrtěkruhovým letem dál. Často se zastaví, postupně klesá stále níž a v posledních metrech se vrhá se složenými křídly k zemi. V létě loví především hmyz, hlavně kobylky, mimoto myši, ještěrky, žáby, mladé ptáky, ale i dospělé na zemi se zdržující ptáky jako skřivany, strnady či vrabce. Největší kořist představuje lasička, křeček, kos a křepelka. Poštolky často číhají na kořist na kůlu v plotě nebo jen na krtině. Zřídka a obvykle bez úspěchu pronásledují letící ptáky. Jako ostatní sokoli usmrcují kořist klovnutím do šíje.

Názvy ve světě