Ostříž lesní

Falco subbuteo

Ostříž lesní

Falco subbuteo

Znaky

V letu připomíná ostříž lesní obrovského rorýse, mává rychle křísly, netřepetá se. I za letu jsou nápadné jeho černé lícní pruhy, méně výrazné jsou rezavá červené „kalhotky". Mladí ptáci jsou nenápadně hnědí a mají podélně skvrnitou hruď.

Prostředí

Žije samostatně a jeho lovecký revír v řídké lesnaté stepi a kulturní krajině s lesy je velmi rozsáhlý. Nevyskytuje se nad městy. Řídce hnízdí po celém území Čech a Moravy.

Rozmnožování

Když se loňská mláďata navrátí ze zimoviště v tropické Africe, mají sice ještě šat mladých ptáků, mohou se však už rozmnožovat. Koncem dubna nebo začátkem května obsazují hnízdiště, vejce začínají samice klást až koncem května nebo počátkem června. Jako všichni sokoli nestaví hnízdo, ale obsazují hnízda jiných ptáků, a to vícekrát, hlavně taková hnízda, která přečkala bez úhony zimu. Volba padne nejčastěji na hnízda vran, postavená co nejvýše v koruně stromů. Na 2 až 4 vejcích sedí ptáci 28 dní, nejčastěji dvě mláďata jsou pak na hnízdě 4 týdny.

Potrava

Lovící ostříž poskytuje úžasnou podívanou. Vyráží k lovu, jakmile se malý pták v jeho blízkosti odváží vyletět. Kořist přepadne s hravou elegancí a tak rychle, že jej jen stěží můžeme zrakem sledovat. Nemůže-li se pronásledovaný pták co nejdříve ukrýt v křoví, je ztracen. Jen vlaštovek se musí ostříž často vzdát, když je předtím štval s vytrvalostí loveckého psa a marně se na ně mnohokrát pokoušel udeřit. Ostříž lesní loví dlouho do soumraku a napadá i netopýry a vážky. Byli pozorováni dokonce i ostříži, lovící při svitu měsíce. Při útoku v rychlosti přes 150 km/h nemůže ostříž dopadnout na zem, je však schopen srazit sedící ptáky z větví a v době, kdy je hojnost hmyzu, dovede jej vsedě sbírat ze země. Vážky loví přímo ve vzduchu, takže se jejich křídla po útoku volně snášejí k zemi. Ulovené ptáky však pečlivě oškubává a teprve pak roztrhá, takže nakonec zbydou jen křídla, spojená klíčními kostmi. Takový způsob „škubání" je pro mnohé sokoly typický a prozrazuje jejich přítomnost. Největší kořistí ostříže je u nás ve střední Evropě hrdlička divoká.

Když koncem června opustí mláďata hnízdo, nejsou ještě dlouho samostatná. Než si zdokonalí své letecké umění a loveckou zdatnost, házejí jim rodiče v letu vysoko ve vzduchu zabité nebo poraněná ptáky. Chybí-li mladý pták kořist, vrhá se za ní střemhlav starý pták znovu a zachytí ji dřív, než dopadne na zem. Rodina se rozpadá až v době podzimního tahu. Ostříži přezimují v tropické Africe. Když se tam po bouři začnou rojit termiti, shromáždí se tu přezimující ptáci z širokého okolí a společně sezobávají termití královny při jejich svatebním letu. Ostříž je schopen ulovit i rorýse, ukrást poštolce myš a dovede se koupat tak, že v akrobatickém letu zavadí o vodní hladinu.

Názvy ve světě