Orel jestřábí

Aquila fasciata

Orel jestřábí

Aquila fasciata

Znaky

Orel jestřábí je podstatně větší než káně, s rozpětím až 170 cm. Je štíhlejší, má delší nohy a ocas než praví orli (Aquila). V prvním roce má tmavohnědý hřbet a světle hnědou nebo rezavě hnědou spodní část těla. Za letu je na spodní straně křídel nápadný tmavý podélný pruh.

Prostředí

Staří ptáci zůstávají na hnízdišti v hornatých krajích se stromy a křovinami v polopouštním nebo pouštním klimatu, mladí ptáci přetahují daleko po okolí.

Rozmnožování

Pokud jde o biologii hnízdění, je orel jestřábí pravým orlem: rodičovský pár obsazuje v revíru, který nikdy neopouští, několik hnízd, která v průběhu let střídavě používá. Obvykle jsou hnízda ve skalách, vyskytují se však i na stromech. V únoru a březnu, když samice sedí na dvou vejcích a pak zahřívá vylíhlá mláďata, přináší samec do hnízda potravu. Až ve stáří čtyř týdnů zůstávají mladí ptáci přes den sami, samice je ale ještě zastiňuje před slunečním úpalem, dokud v červnu hnízdo neopustí. Během hnízdního období ptáci denně hnízdo vystýlají čerstvými haluzemi.

Potrava

Hlavně ptáci, ale i plazi a savci do velikosti zajíce. Nikdo nepopsal orla jestřábího lépe než „otec zvířat" Brehm, kterého tu citujeme: „Orel jestřábí je výjimečně obratný a smělý, až drzý pták. Jeho let připomíná spíše let sokola než let orla. Má divokou povahu a spojuje v sobě rychlost sokola, obratnost krahujce a odvahu orla."

Názvy ve světě