Včelojed lesní

Pernis apivorus

Včelojed lesní

Pernis apivorus

Znaky

Včelojed lesní má poněkud delší křídla než káně lesní, samec má často šedou hlavu, peří na hrudi je hrubé hnědé stříkaná. Známe mnoho barevných variant, a proto je včelojeda možno jen nesnadno odlišit od stejně velké a podobné káně lesní. V letu je nápadná dlouhá hlava, připomínající hlavu holuba, při kroužení má pták často křídla pod těžištěm těla. Hlas zní podobně jako hlas káně.

Prostředí

Lesnatá krajina se slunnými světlinami, obvykle listnaté, řidčeji i jehličnaté lesy.

Rozmnožování

V době toku v květnu předvádí samec nad hnízdištěm nádherné svatební lety, při nichž střemhlav padá z velké výšky se složenými křídly ke své družce. Hnízdo s oblibou staví na loňském vraním hnízdě, většinou bývá velmi vysoko. Když je včelojedi staví sami, vybírají si místo často v rozvětvené postranní větvi. Používají je několik let a předtím, než snesou vejce, pravidelně hnízdo vyloží čerstvými zelenými ratolestmi. Sezení na vejcích začíná koncem května nebo začátkem června a trvá asi 30 dní. Samice klade většinou dvě, někdy i tři vejce.

Mláďata se klubou počátkem července. Jsou žlutobílá skvrnitá a rodiče je krmí hlavně vosím plodem, který přinášejí v celých plástvích. Proto se během hnízdění hromadí v hnízdě a v okolí roztrhané plástve. Mláďata včelojedů nevystřikují jako mláďata jiných dravců trus přes okraj hnízda, ale nechávají jej na okraji hnízda, kde jej staří ptáci denně překrývají čerstvými zelenými haluzemi. Mladí ptáci opouštějí hnízdo po 40 až 45 dnech, rodiče je však v následujících dnech ještě krmí a nosí do hnízda další plástve. Rodina se vždy znovu setkává na hnízdě. V období chladného a mokrého léta, kdy je nedostatek vos, většina násady včelojedů hyne.

Potrava

Včelojed je vysoce specializovaný požírač hmyzu, který se v průběhu léta živí hlavně vosím plodem. Ze své pozorovatelny objevuje vchody do podzemních vosích hnízd a pak je vyhrabává, přičemž často zcela zmizí pod zemí. Včelojed lesní nemá drápy tak silně zahnuté jako ostatní dravci, a proto je k hrabání dobře přizpůsoben. Vosy mu mohou uškodit jen málo, protože jeho obličejovou partii chrání zvláštní tvrdá pera. Včelojed se odvažuje i na velká hnízda sršňů, přičemž často nežere jen plod (larvy), ale i dospělý hmyz i se žihadly. K vosím hnízdům těžkým často i několik kilogramů se vrací tak dlouho, dokud celý pramen potravy nevyčerpá. Narazíme - li někde v lese na vyhrabané vosí hnízdo, není to ale ještě známkou, že je to dílo včelojeda. I jiná zvířata, například jezevec, plení vosí hnízda.

Kromě vos loví včelojed i jiný hmyz jako jsou kobylky a housenky, které sbírá zobákem. Často kráčí při hledání potravy po zemi jako vrána. V letech chudých na vosy se živí i žábami, hady, mláďaty ptáků a myšmi.

Všeobecně

Včelojed je dálkový letec, který přezimuje v afrických dešťových pralesích a savanách. Zde se živí především velkými kobylkami a objevuje se tam, kde došlo k jejich přemnožení.

Názvy ve světě