Kakariki červenočelý
Cyanoramphus novaezealandiae
Kakariki červenočelý
Cyanoramphus novaezealandiae
Kakariki červenočelý, nebo též kakariki rudočelý, je velice temperamentní a zvědavý papoušek. U chovatelů se tento druh stává poslední dobou stále více oblíbeným, a proto patří k nejhojněji zastupovaným papouškům na burzách exotů. Díky jejich zvuku, připomínajícímu kozí mečení, se kakarikům přezdívá koza. Původní zbarvení je zelené. Nyní se vyskytují i strakatí kakarici a u chovatelů je asi nejrozšířenější žlutá mutace. Rozlišení pohlaví není těžké. Samec je celkově mohutnější a má hranatější tvar hlavy.
Do mého chovu jsem si pořídil před šesti lety žlutý pár. Za tuto dobu bych kakariki červenočelé charakterizoval jako velice zajímavé ptáky, pravidelně hnízdící i s vysokými počty vajíček, vhodné pro začátečníky. Spotřeba krmiva je u kakariků, ze všech druhů mou chovaných, nejnižší. Co do misky ráno nasypu, to tam druhý den najdu. Vyloupnou pouze pár semínek od každé zrniny. Všechno si vynahrazují v ovoci (hlavně jablkách) a zeleném krmení, na které se ihned slétají a konzumují jej ve velkém množství během krátké chvíle. Vyšší je spotřeba pitné vody, ve které se často koupou a křídly vybrouzdají téměř všechnu vodu z misek ven.
Kakarikové jsou aktivní hlavně ráno a navečer. Přes polední hodiny se rádi ukrývají do tmavších koutů voliér, kde odpočívají. Chov těchto ptáků je možný i v menších klecích, měli by však mít možnost proletu mimo klec. Z vlastních zkušeností vím, že jej kakariki červenočelý miluje.
Pár mám přes léto umístěn v 3 metry dlouhé voliéře, i přesto jsou tito ptáci důvěřiví a přibližují se ke mně velice blízko. Při potřebné manipulaci s nimi jsou naopak velice rychlí, obratní a stávají se téměř nepolapitelnými.
Při krmení ponechávám u jejich voliéry pootevřená dvířka, kterými samice pokaždé vylétne do dlouhé krmné chodbičky, kde se dosyta prolétne, a občas sedne i na polici s krmením, kde sleduje, co dělám. I to potvrzuje jejich obrovskou zvědavost. Po nakrmení ptáků v ostatních klecích, stačí jen samici naznačit, že se musí vrátit do své klece a ona tak činí.
Názvy ve světě
Kakariki červenočelý
Latinsky: Cyanoramphus novaezealandiae, Anglicky: Red-fronted Parakeet, Německy: Ziegensittich, Francouzky: Perruche de Ja Nouvelle Zélande, Slovensky: Rozela behavá, kakariki červenočelý
Mohlo by vás také zajímat
Kakariki červenočelý Základní informace
- Výskyt: Novozélandské ostrovy
- Velikost: 28 cm (včetně ocasu)
- Kroužek: 4,5 mm
- Počet vajec: 5 - 9
- Inkubační doba: 20 dnů, 2x ročně
- Potrava: směs drobných semen, zelené krmení, ovoce a zelenina
- Cena: 300-400 Kč za straky a žluté, přírodní méně
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Psittaciformes - papoušci
- Čeleď: Psittacidae - papouškovití
- Podčeleď: Psittacinae - papoušci
- Rod: Cyanoramphus - kakariki
Austrálie
- Nadmořská výška: 640 m
- Povrch: rovinatý, východ hornatý
- Teplotní pásy:
- Tropický: severovýchod
- Subtropický: východ, jihovýchod, jihozápad
- Mírný: nejjižnější část + ostrov Tasmánie
- Roční období:
- Zima: červen až srpen (13 °C)
- Léto: prosinec až únor (29 °C)
- Roční úhrn srážek:
- Většina území: 250 mm