Krahujec obecný

Accipiter nisus

Krahujec obecný

Accipiter nisus

Znaky

Sameček je dlouhý asi 28 cm, samička asi 38 cm. Mladí ptáci získávají až před druhou zimou typický šat dospělých ptáků, předtím jsou nenápadně hnědaví. Vždy však mají nápadné dlouhé a tenké nohy. Při letu nad volným terénem střídají rychlé údery křídel s úseky, v nichž plachtí.

Prostředí

Krahujec miluje lesy střídané křovinami a pasekami. Žije skrytě i v oblastech, kde není nijak vzácný. V zimě jej můžeme pozorovat častěji, protože se vyskytuje v blízkosti pěnkav a vrabců v okolí statků a stájí. V Českých zemích patří k hojnějším lesním dravcům.

Rozmnožování

V předjaří v období toku krouží párek krahujců nad lesem, kde si v dubnu staví hnízdo. Za toku vylétají ptáci často tak vysoko, že nám zmizí z očí. Sameček pak padá k zemi jako kámen a posléze klouže vlnivým letem nad korunami stromů. V té době začíná také přinášet samičce potravu. Krmení pokračuje v období sezení na vejcích a v prvních týdnech po vyklubání mláďat, kdy sameček sám krmí celou rodinu. Hnízdo staví znovu každoročně většinou jen několik set metrů daleko od hnízda starého. Staví je z větviček, které ptáci lámou ze stromů, a to vždy ve světlém smrkovém lese pod nejspodnějšími zelenými větvemi. V blízkosti hnízda můžeme najít místo, kde sameček předává samičce kořist a kde ji ptáci rozškubávají. Je to obvykle pahýl stromu, pod nímž leží roztroušené peří, nohy a zobáky ulovené kořisti. V hnízdě leží obvykle pět vajec, ale potrava jen zřídka dostačuje pro odchov všech mláďat.

Potrava

Krahujec je specializovaný lovec ptactva. Menší sameček zmůže kořist do velikosti kosa, větší samička se odvažuje na divoké holuby a zdolává je v dlouhém boji. Krahujec loví ze zálohy, odkud bleskurychle vyráží, nebo letí nízko a klikatě a objeví se překvapivě mezi vylekanými drobnými ptáky. Při lovu sleduje každý obrat vyhlédnuté oběti a nakonec ji uchvátí široce roztaženými spáry. Krahujec je šíleně odvážný lovec, který pronásleduje svou oběť až do obytných prostor, mezi lidi i do nejrůznějších úkrytů. Mnohý krahujec se uhnal při lovu až k smrti. Kdekoli loví, je možno najít zbytky jeho kořisti, tj. hromádky peří, podle nichž je možno většinou kořist určit.

Všeobecné

V severních oblastech rozšíření je krahujec tažným ptákem, ve střední Evropě odlétají jen mladí ptáci, zatímco rodičovský pár zůstává ve svém revíru po celý rok. Po celá staletí byl krahujec cílem intenzivního „boje proti dravcům". Než začal být chráněn, bylo v Německu každoročně hlášeno asi 20 000 odstřelů krahujce. Vzhledem k tomu, že stojí na konci potravního řetězce, hromadí se v těle krahujce mnohé pesticidy, které přežití druhu ohrožují. Obsah pesticidů v jeho vejcích je neklamným indikátorem otravy jeho životního prostředí.

Názvy ve světě