Slíďák hajní

Pardosa lugubris

Slíďák hajní

Pardosa lugubris

Délku těla má slíďák hajní 8-10 mm (hlavohruď u samců 2,5 mm, u samic 2,5-3,5 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá se širokým světlým pruhem táhnoucím se středem. Zadeček je oválný světle hnědě zbarvený s nevýraznou kresbou. Nohy jsou zvláště u samců dlouhé, mají tmavý femur (stehno), zbytek nohy je světlý. Samice mají nohy hnědé s tmavým kroužkováním. Zbarvení samců je kontrastnější než u samic.

Záměna tohoto druhu je možná s ostatními druhy slíďáků z rodu Pardosa, zejména pak s velmi podobným slíďákem hájovým (Pardosa alacris) a slíďákem chlumním (Pardosa saltans). Tito slíďáci jsou obyvatelé nižinných doubrav a světlých lesů středních Čech a jihu Moravy, jinde jsou vzácní. K přesné determinaci je potřeba porovnat kopulační orgány.

Slíďák hajní je palearktický druh - mírný pás Evropy a Asie. V České republice hojný druh po celém území. Je považován za jednoho z nejhojnějších našich pavouků.

Slíďák hajní obývá světlé listnaté lesy (zejména doubravy a dubohabřiny) a jejich okraje. Najdeme ho i na lesostepích, mýtinách, podél lesních cest, na loukách a v parcích. Je to typický lesní epigeický (žijící na povrchu půdy) pavouk. Již brzo na jaře vylézají tito slíďáci ze svých úkrytů a potulují se na výslunných místech. Páření probíhá od konce dubna, kdy samci vyhledávají samice a snaží se upoutat jejich pozornost zvedáním makadel a následné "bubnování" makadly do podkladu (většinou listového opadu). Jestliže samici zaujme, ta ztuhne a sameček ji vyleze na hlavohruď a následně se s ní spáří. Ke konci května nosí samice šedavý kokon připředený ke snovacím bradavkám, který vystavuje slunečnímu svitu. Jakmile se z kokonu začnou líhnout mláďata, vylezou samici na zadeček a ta je nějaký čas nosí. Mláďat bývá u tohoto druhu okolo 30. Vývoj mláďat trvá asi rok.

Názvy ve světě