Ploskoroh pestrý

Libelloides macaronius

Ploskoroh pestrý

Libelloides macaronius

Velikost těla má ploskoroh pestrý v rozmezí 25-35 mm, rozpětí křídel pak 45-60 mm. Tykadla jsou dlouhá, nitkovitá a zakončená zploštělými paličkami. Tělo je hnědo-černé, hustě černě ochlupené, u samců zakončené klíšťkami, které slouží k přidržování samice při kopulaci. Křídla jsou částečně bezbarvá s hnědo-černými a žlutými skvrnami.

Z České republiky je znám výskyt ploskoroha žlutého (Libelloides coccajus), s nímž je také možná záměna s ploskorohem pestrým. Ploskoroh žlutý se liší zbarvením křídel, má přední křídla žlutá pouze na bázi (chybějí hnědo-černé skvrny) a zadní křídla jsou částečně průhledná. Ploskoroh žlutý byl nalézán v první polovině 20. století pouze na Křivoklátsku, chybějí novější nálezy a druh se považuje za nezvěstný.

Ploskoroh pestrý se vyskytuje v jihovýchodní Evropě a jihozápadní Asii. V České republice dosahuje severozápadní hranice svého rozšíření a je znám především ze středních Čech (okolí Prahy, Český kras) a z jižní Moravy (Pálava, Podyjí, Jihlavsko atd.).

Dospělci od května do září s maximem v červnu a červenci. Ploskoroh pestrý obývá zachovalá společenstva skalních a sprašových stepních trávníků. Imaga obratně poletují jen za slunečných dnů až několik metrů nad zemí, jinak sedí na vegetaci se střechovitě složenými křídly. Pohybují se třepotavým a klikatým letem, během kterého loví nebo dochází k námluvám. Samečci se zachytí o samičku klíšťky, které mají na zadečku, poté oba padají do trávy, kde probíhá kopulace. Samičky kladou asi 40-50 vajíček ve dvou řadách na vegetaci. Larvy jsou podobné larvám mravkolvů, od nichž se liší bradavkovitými, obrvených výběžků na každém hrudním a zadečkovém článku, širší hlavou a krátkými předními končetinami. Proti predátorům se maskují exkrementy a detritem, který na sebe nalepují. Žijí na povrchu půdy a s rozevřenými kusadly nehybně čekají na kořist, živí se především různými bezobratlými. Larvy tráví kořist mimotělně (podobně jako pavouci), do kořisti vpustí trávící šťávy, nechají působit enzymy na natrávení tkání a potom postupně vysávají obsah těla kořisti. Larvy dvakrát přezimují a třetí instar si na jaře vytvoří zámotek na vegetaci a asi po třech týdnech se líhne dospělec.

Názvy ve světě