Dlouhošíjka znamenaná

Dlouhošíjka znamenaná

Phaeostigma notata

Dlouhošíjka znamenaná žije především na okrajích lesů, zvláště na výsluní. Dosahuje velikosti až 30 milimetrů.

Dlouhošíjka znamenaná se objevuje se od dubna přes celé léto. Zdržuje se na kmenech stromů, kde čile pobíhá a loví různý hmyz a pavouky. Ploché larvy žijí pod kůrou stromů a jsou také dravé. Samička snáší až 50 vajíček.

Dlouhošíjka znamenaná patří do řádku dravého křídlatého hmyzu – Dlouhošíjky (Raphidioptera) - Počtem druhů se jedná o chudý řád, na celém světě je známo přibližně 200 druhů. V Česku se jich z tohoto množství vyskytuje jen devět druhů. Typickým znakem dlouhošíjek je velmi protáhlá předohrud s hlavou. Vědecký název řádu vznikl z řeckého slova pro jehlici (rhafis), kterou připomíná typické kladélko samičky. Dříve byly dlouhošíjky řazeny do jednoho řádu síťokřídlých spolu s řády střechatek a síťokřídlých.

Dlouhošíjky se vyvíjejí proměnou dokonalou. Samička klade vajíčka po skupinách pod trouchnivějící kůru stromů. Larvy se v České republice líhnou v měsíci červnu. Ze začátku jsou velmi drobné a dospívají až po 3-4 svlékáních. Přezimují v larválním stádiu pod kůrou v nehybném stavu. Na jaře se po několika dalších svlékáních přemění na kuklu. Po 2-3 týdnech se z kukly vyvine dospělec.