Mravenec lesní

Mravenec lesní

Formica rufa

Znaky: Délka těla 0,5-1 cm. Velikostí a zbarvením se podobá ještě několika dalším druhům, nejspíše může být zaměněn s poněkud menším mravencem F. polyctena. Je představitelem podčeledi Formicinae, odlišující se pouze jednočlánkovou stopkou spojující hruď a zadeček a zahrnující převážně větší druhy mravenců, na rozdíl od podčeledi Myrmicinae se stopkou dvoučlánkovou a převahou menších druhů. Ze čtyř našich podčeledí mravenců jsou dvě jmenované druhově početnější a tvoří jedinou čeleď mravencovitých Formicidae. V České republice žije celkem asi 100 druhů mravenců.

Stanoviště: Listnaté a jehličnaté lesy. Mraveniště buduje vždy tam, kde mohou sluneční paprsky proniknout až k zemi.

Rozšíření: Evropa kromě jižní části, mírný pás Sibiře, Kavkaz, Severní Amerika.

Výskyt: Dříve býval mnohem hojnější a jeho početnost stále klesá. Předpokládá se, že působením kyselých exhalátů mizí určité druhy hub, s nimiž mravenci žijí v symbióze, a mravencům tak chybí základní životní podmínky.

Biologie: Mravenec lesní žije sociálním způsobem života v typickém hmyzím státě. V mraveništi může být sto až několik tisíc královen a celý stát může obsahovat až milion dělnic. Také se však běžně vyskytují stavby jen s jedinou královnou. Jaké jsou příčiny vedoucí k oběma extrémům u jednoho druhu sociálního hmyzu a jaké jsou přednosti jednoho nebo druhého typu sociální struktury, dodnes přesně nevíme. Roční životní cyklus monogynního státu s jednou královnou i polygynního s více nebo mnoha královnami je podobný. Již v březnu kladou v určitém okrsku hnízda vajíčka, z nichž se později vyvíjejí okřídlení pohlavní jedinci. Larvy, které se z těchto vajíček vylíhnou, jsou krmeny z volátka dělnic zvláštní potravou, jíž se nedostává larvám dělnic vyvíjejícím se později. Potrava budoucích pohlavních jedinců obsahuje navíc sekret z labiálních žláz, a tak se již v prvních dnech vývoje larvy podle přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých látek v potravě rozhoduje o tom, zda budoucí jedinec bude samec, nebo dělnice. Okřídlení mravenci opouštějí krátce po vylíhnutí mateřské hnízdo a vydávají se na svatební let. Při něm dochází k páření a po něm hynou a oplozené ztrácejí křídla. Při kopulaci získává od samečka sperma pro celý svůj plodný život. Uchovává je ve zvláštní semenné schránce a později, když klade vajíčka, sama je buď oplodní, nebo je ponechává neoplozená. Po skončení svatebního letu je povinností oplozené samičky založit novou kolonii. Sama však není schopna zajistit péči o potomstvo a už od začátku potřebuje dělnice. Podaří se jí získat pomoc dělnic buď vlastního druhu, nebo některého jiného druhu mravenců, nejčastěji mravence otročícího (Formica fusca). Za tím účelem proniká do hnízda tohoto druhu, usmrtí královnu a zaujme její místo. Dělnice cizího druhu, pak vychovávají potomstvo nové královny. Časem původní obyvatelé vymírají, až se nakonec mraveniště promění v čistou kolonii mravence lesního. Monogynní královna nestrpí vedle sebe žádnou jinou. Poněvadž je však množství vajíček a tudíž i potomstva v takovém případě velmi omezené, nebývají takové kolonie příliš veliké. Po smrti královny kolonie buď vymře nebo se jí podaří přijmout jinou oplozenou královnu. Naproti tomu mraveniště polygynních mravenců mohou zdárně přežívat celá desetiletí a stále se rozrůstají. Stavba hnízda (mraveniště) je založena zčásti pod zemí, zčásti nad zemí. Trvale v něm žijí královny a dělnice, je udržována na přibližně konstantní výši. V zimě přesídlí mravenci do podzemní části mraveniště, přičemž nadzemní stavba slouží jako ochrana před mrazem.

Potrava: Hmyz a jiní malí živočichové. Zahubí velké množství lesních škůdců, proto je mravenec lesní pokládán za mimořádně užitečný druh. Živí se též sladkou šťávou zralých plodů a olejnatými semeny. Pochoutkou pro mravence je medovice.

Názvy ve světě

Mravenec lesní

Chorvatsky: Žalčari, Německy: Taillenwespen

Mohlo by vás také zajímat

Pralesnička strašná,  Pralesnička pruhovaná,  Pralesnička dvoubarvá,  Pralesnička drobná,  Pralesnička barvířská,  Pralesnička brazilská,  Pralesnička harlekýn,  Pralesnička batiková,  Káně lesní,  Hrotnokřídlec lesní