Vlnatka krvavá

Vlnatka krvavá

Eriosoma lanigerum

Bezkřídlé živorodé samičky jsou zavalité, asi 2 mm dlouhé, rezavě až červenavě hnědé, narudlé až fialově červené, pokryté voskovými bílými výpotky. Na konci těla mají dlouhá vosková vlákna.

Přezimují larvy 1. a 2. vzrůstového stupně nebo samičky na kořenech jabloní i na kmenech ve štěrbinách borky. Na jaře vylézají po kmenech do korun stromů. Usazují se na větvích a počínají sát. Sají na dřevnatých částech stromů, na kmenech, větvích i kořenech, výjimečně na letorostech. Na starém dřevě sají zpravidla na kalusovém pletivu vytvořeném nad různými ranami. Vlnatka krvavá se množí jen parthenogeneticky a tvoří velké kolonie. Do roka se vyvine až 10 pokolení. Od června se okřídlené samičky rozlétají a jsou roznášeny větrem na další stromy.

Mnoho jedinců zahyne následkem silnějších zimních mrazů (např. -20°C po dobu 12 hodin nebo -25°C po dobu tří hodin). Množství mšic významně snižuje chalcidka, mšicovník vlnatkový Aphelinus mali.

V létě škodí vlnatka krvavá na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité povlaky, pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech rozmanitě utvářené nádorky, později infikované různými houbami. Větve se deformují a odumírají.

Názvy ve světě

Vlnatka krvavá

Chorvatsky: Jabučna krvava uš