Aktuálně: 3 873 inzerátů207 475 diskuzních příspěvků18 218 uživatelů

Hřebenule borová

Diprion pini

Hřebenule borová

Diprion pini

Zavalité, 8–10 mm velké samičky jsou převážně bledě žluté s tmavší hlavou a několika tmavými skvrnami na hrudi a střední části zadečku. Jejich tenká, k vrcholu se zužující tykadla jsou pilovitá. Drobnější, 7–9 mm dlouzí samečci jsou štíhlejší, hnědočerného až černého zbarvení, se světle hnědými nožkami. Od samiček se poznají na první pohled i díky svým nápadným oboustranně hřebenitým tykadlům. Housenice jsou barevně dosti variabilní. Nejčastěji bývají žluté až žlutozelené s malou hnědou hlavou a s 11 páry končetin. Nad panožkami mají zřetelné, ležaté, tmavé skvrny. Dorostlé měří až 26 mm. Vajíčka jsou 1,5 mm velká, bělavě žlutá, na koncích mírně zploštělá.

Dospělci se objevují, v závislosti na nadmořské výšce, od konce dubna do srpna. V teplejších oblastech se vyskytují dvě generace v roce, první v dubnu a květnu a druhá v červenci a srpnu. Ve středních a vyšších polohách má druh pouze jednu generaci s dobou výskytu v červnu a červenci. Vzhledem k zavalitosti samiček jsou aktivními letci zpravidla jen samečci. Těžkopádné samičky spíše jen lezou po kmeni a větvích. Po spáření kladou vajíčka do zářezu v jehlicích a pokrývají je pěnovitou hmotou. Vajíčka jsou kladena těsně za sebou do souvislých řádků. Podle doby rojení umísťují samičky svá vajíčka buď na loňské, nebo i letošní jehlice. Po 3–6 týdnech se z vajíček líhnou housenice. Mladé housenice se zdržují pohromadě a okusují jehlice ze strany až na střední žilku. Ta, spolu se špičkou jehlice, nebývá zpravidla poškozována. Starší housenice již žijí více jednotlivě a jehlice okusují celé, směrem od špičky až k pochvě. Někdy pomístně poškozují i šťavnatou kůru čerstvých výhonků. Housenice dorůstají po 5–7 týdnech, přičemž samičky se vyvíjejí vždy o několik dnů déle. Hřebenule borová se kuklí v tuhých, hnědých, soudečkovitých, pergamenovitých zámotcích mezi jehličím, v prasklinách kůry či v hrabance u paty stromu. Dospělci opouštějí tyto zámotky pro hřebenule charakteristickým způsobem, a to na jedné straně, po obvodu zámotku, odkousaným víčkem.

Díky společnému životu mladších housenic způsobuje mnohdy hřebenule borová lokální a u mladých dřevin i úplné holožíry. Dává přednost teplým, slunným a závětrným polohám. Přestože ji můžeme najít na stromech různého stáří, dává zpravidla přednost mladším stromkům, rostoucím na nekvalitních půdách.

Názvy ve světě

Hřebenule borová

Chorvatsky: Obična borova pilatka, Německy: Gemeine Kiefernbuschhornblattwespe

Mohlo by vás také zajímat

Mandelinka bramborová

Foto: http://www.71czl.ru

Hřebenule borová

Hřebenule borová Základní informace

  • Výskyt: Evropa
  • Velikost: 7-9 mm
  • Inkubace: 5-7 týdnů
Hřebenule borová

Kam se řadí Hřebenule borová

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Hymenoptera - blanokřídlí
  • Podřád: Symphyta - širopasí
  • Nadčeleď: Tenthredinoidea
  • Čeleď: Diprionidae - hřebenulovití
  • Podčeleď: Diprioninae
  • Rod: Diprion - hřebenule
Hřebenule borová

Kde žije Hřebenule borová

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 15.12.2014, 17:00
2 911 3 minuty čtení
Podělte se s námi o názor na tento text →