Korovnice pupenová
Adelges laricis
Korovnice pupenová
Adelges laricis
Korovnice pupenová se specificky projevuje na obou hostitelských dřevinách. V důsledku jejího sání se na smrku vytváří typické šišticovité, kulovité, komůrkaté hálky. Jelikož je v hálku přeměněn celý pupen, žádný výhon v tomto místě dál neroste. Hálky jsou bledě zelené až žlutavé, drobné asi jako lískový oříšek, tedy kolem 1 cm. Na jejich povrchu zůstávají často zbytky jehlic. Napadány jsou převážně pupeny na bočních výhonech a slabších větvičkách. Po vylíhnutí mšic hálky postupně zdřevnatí a zčernají.
Složitý vývojový cyklus začíná u korovnice pupenové na smrku. Larvy zakladatelek se líhnou na přelomu léta a podzimu. Přezimují ve fázi 1. nebo 2. instaru přisáté na výhonu poblíž pupenu. Brzy z jara pokračují, pod ochranou voskových vláken, v sání a dospívají v bezkřídlou samičku – zakladatelku. V důsledku jejího sání se pupen přetváří v šišticovitou hálku. Dospělé zakladatelky kladou velké shluky vajíček, z nichž se líhnou drobné larvy sající na jehlicích přeměňujícího se pupenu. Jejich sáním je podporován další vývoj hálky, s úplnou přeměnou pupenu, a tvorba komůrek, do kterých jsou larvy postupně uzavírány. Délka vývoje larev uvnitř hálek je ovlivněna počasím a probíhá od května do poloviny června až poloviny srpna. Larvy hálky, po jejich otevření, opouštějí a přeměňují se v okřídlené samičky, které migrují na sekundárního hostitele – modřín. Na modřínech kladou vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy další generace, které opět v 1. nebo 2. instaru přezimují. Na jaře příštího roku přezimovavší larvičky dospívají a kladou vajíčka, z nichž se líhne další pokolení dospívající v bezkřídlé i okřídlené samičky. Bezkřídlé samičky plodí na modřínech v průběhu léta další generace.
Zatímco u smrku napadá korovnice pupenová spíše středně staré a starší dřeviny, u modřínu naopak upřednostňuje mladší věkové kategorie, včetně školkařského materiálu. Vzhledem k tomu, že tvorbou hálek zanikají na smrcích celé pupeny, dochází často k různým deformacím koruny a výraznému snížení estetické hodnoty stromu. Na modřínech způsobuje korovnice svým sáním zpomalený růst výhonů, žloutnutí a kolénkovité ohýbání jehlic.
Názvy ve světě
Korovnice pupenová
Chorvatsky: Mala crvena smrekova uš šiškarica
Mohlo by vás také zajímat
Korovnice zelená, Korovnice douglasková, Korovnice vejmutovková, Korovnice smrková
Foto: http://influentialpoints.com
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Hemiptera - polokřídlí
- Podřád: Sternorrhyncha - mšicosaví
- Nadčeleď: Phylloxeroidea
- Čeleď: Adelgidae - korovnicovití
- Rod: Adelges - korovnice
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C