Bejlomorka buková

Bejlomorka buková

Mikiola fagi

Dospělci jsou oproti většině ostatních druhů bejlomorek větší (4-5 mm dlouzí). Mají poloprůhledná blanitá křídla, která jsou vyztužena pouze čtyřmi podélnými žilkami a jemně obrvena. Poměrně dlouhá tykadla jsou u samečků složena z dlouze stopkatých (u samiček z přisedlých) přeslenovitě ochlupených článků. Kusadla dospělců jsou redukovaná, z čelistí jsou zachována jen čtyřčlánková makadla a spodní pysk, tvořící nenápadný sosák. Hnědočerná hruď nese tři páry velmi dlouhých a štíhlých noh. Zadeček je devítičlánkový, protáhlý a dozadu vřetenovitě zúžený. U samečků je zadeček žlutohnědý, zakončený nápadným vnějším pohlavním ústrojím - hypopygiem, které je otočeno vzhůru a přiloženo k hřbetní straně konce zadečku. U samiček je zadeček červený, zakončený vysunutelným kladélkem.

Tento zástupce z rodu dvoukřídlých je drobný a nenápadný, zato často jej najdete na listech buků nápadně červeně zbarvené hálky. Vytvářejí je larvy a na jednom listě jich bývá i několik. Samička klade vajíčka po jednom na líc listů.

Bejlomorka buková je hojným a široce rozšířeným druhem evropských bukových lesů. Vyskytuje se po celé České republice a v některých letech se masově přemnožuje zvláště na mladých bucích. I přes obecně velkou početnost je však její škodlivost v našich přírodních podmínkách obvykle menší.

V posledních letech byl na listech buku v Beskydech, na Českomoravské vrchovině a jinde zjištěn zvýšený početní výskyt hálek tohoto druhu.

Názvy ve světě

Bejlomorka buková

Chorvatsky: Bukova muha šiškarica, Slovensky: Byľomor bukový

Mohlo by vás také zajímat

Bejlomorka obilná,  Bejlomorka lipová,  Stromovnice buková,  Bejlomorka sedlová,  Bejlomorka kapustová,  Bejlomorka vojtěšková