Předivka zhoubná

Yponomeuta evonymella

Předivka zhoubná

Yponomeuta evonymella

Znaky

Délka předního křídla 0,8-1,2 cm. Úzké bílé přední křídlo s pěn podélnými řadami drobných černých teček a bělavými třásněmi. Zadní křídlo šedohnědé s tmavším okrajem, širší a kratší než přední křídlo. Tykadla shora bílá, nitkovitá, dosahují téměř dvou třetin délky předního křídla. V klidu jsou křídla těsně přimknutá k tělu, mírně podvinutá, takže vytvářejí kolem zadečku jakousi rourku. Při mírném vyrušení motýl obvykle zneklidní a poskočí o malý kousek dál, někdy padá k zemi.

Stanoviště

Lesnatá údolí s křovinami podél vodních toků, vlhčí smíšené lesy, parky.

Rozšíření

Téměř celá Evropa od nížin až po horní hranici listnatého lesa; Asie až na Dálný Východ.

Výskyt

Velmi hojný, někdy masový výskyt, při němž dochází na hostitelských stromech k holožírům.

Motýl

Začátek července až polovina srpna.

Housenka

Po vylíhnutí z vajíček malé housenky přezimují v pupenech a teprve na jaře po vyrašení mladých výhonků začínají být aktivní. Živí se v květnu a červnu a kuklí se ve společném, větším nebo menším hustě opředeném hnízdě na kmeni nebo na nižších větvích. Protože se housenky živí pouze na mladých výhoncích, nevytváří tento druh více než jednu generaci v roce.

Hostitelské rostliny

Předivka zhoubná je potravně vázána výhradně na střemchu (Padus avium), nikoliv na brslen, jak by se dalo podle latinského jména očekávat.

Poznámka

Tato předivka je úzce vázána na hostitelskou rostlinu - střemchu. Po kopulaci, která nastává několik dní až týdnů po vylíhnutí motýlů, vyhledávají samice zimní pupeny střemchy a kladou k nim vajíčka. Brzy poté se líhnou housenky, které se však dále nevyvíjejí a přezimují mezi šupinami pupenů. Po přezimování se housenky živí listy nejmladších výhonků a rychle rostou. Zpočátku jsou nahloučeny těsně vedle sebe a opřádají výhonek jemným zámotkem, který neustále zvětšují a zpevňují. Silně napadené stromy mohou být v polovině května celé zapředené. Zápředek pokrývá jako pevná kůže nejen větve až do vrcholu koruny, ale i celý kmen až k patě stromu jako společné dílo všech housenek. Uvnitř žijí žlutavé housenky s černými tečkami. Na vhodných místech uvnitř společného hnízda, např. v ohbí kmene nebo ve vidlici větví, se po dokončení vývoje housenky začínají shromažďovat. Nejsilnější housenky, které už dokončily vývoj, si vytvářejí husté vřetenovité zámotky, v nichž se kuklí. Postupně dokončují vývoj další housenky a kuklí se v bezprostřední blízkosti housenek již zakuklených, takže nakonec vznikají velké shluky čítající až několik set jednotlivých zámotků. Poslední housenky si už vlastní zámotky nevytvářejí, protože obvykle pro nedostatek potravy nemohou dokončit vývoj. Jejich chování je však pozoruhodné. S využitím posledních rezerv zpevňují společný zápředek kolem již zakuklených housenek a potom hynou. Po několika týdnech ve vrcholícím létě se líhnou dospělci. Mezitím už na stromě vyrašily nové listy, které v této pozdní době již nejsou jiným fytofág ním hmyzem konzumovány. Po předchozím holožíru tak nebývá střemcha významně poškozena. Avšak přesto po ztrátě květů strom v daném roce nevytváří plody. K regulaci početnosti předivky přispívají pozdní jarní mrazy a sníh v dubnu, proto, že tak dojde ke zničení části housenek, které již opustily zimní úkryt.

Názvy ve světě