Skvrnopásník jilmový

Calospilos sylvata

Skvrnopásník jilmový

Calospilos sylvata

Znaky

Délka předního křídla 1,6-2 cm. V průměru o trochu menší než příbuzný skvrnopásník angreštový, kresbou křídel se však velmi liší. Na bílých předních i zadních křídlech je řada různé velkých, téměř kruhových nebo oválných modrošedých skvrn: největší z nich, při kořeni předního křídla a nad zadním okrajem předního i zadního křídla, jsou zčásti žlutohnědé. Podobně tmavě zbarvená je i hlava a hruď. V klidové pozici, kdy má motýl do plochy rozložená křídla, se skvrny doplňují a vytvářejí dvojici nebo trojici mnohem větších shodně zbarvených skvrn v přední a zadní části těla. Zadeček je světle žlutohnědý a kromě větších hnědočerných skvrn má na hřbetě ještě větší počet menších pravidelně uspořádaných teček, na rozdíl od skvrnopásníka angreštového.

Stanoviště

Vlhké listnaté lesy s bohatým keřovým a bylinným podrostem, křovinaté lesní okraje a zvláště lesní porosty na svazích v údolích potoků a řek.

Rozšíření

Skvrnopásník jilmový je vyskytuje v mírné zóně Evropy, na sever až do jižní Skandinávie, na východ přes celou Asii až do Japonska.

Výskyt

Lokální a obvykle nehojný.

Motýl

Konec května až zač. srpna. Léta v noci a snadno se přiláká světlem. Ve dne je sice možné motýla vyplašit, ale obvykle rychlým letem zase brzy zmizí ve vegetaci.

Housenka

Červenec až září. Má podobné nápadné zbarvení a kresbu jako skvrnopásník angreštový, ale snadno se pozná podle podélného černého pruhu na hřbetě a drobných černých teček (skvrnopásník angreštový má housenku s velkými černými skvrnami na hřbetě i na bocích). Kuklí se v zemi a kukla přezimuje.

Hostitelské rostliny

Především jilm, ale také střemcha, buk, líska, krušina.

Názvy ve světě