Hnědopáska dubová

Minucia lunaris

Hnědopáska dubová

Minucia lunaris

Znaky

Délka předního křídla 2,2-2,8 cm. Žlutobílá vnitřní a vnější příčka rozděluje tmavě nebo světle šedohnědé přední křídlo na tři základní plochy - vnitřní, střední a vnější pole. Při kořeni křídla je hnědá tečka. Také kruhová skvrna je naznačena jen tmavou tečkou a leží společně s tmavě ohraničenou a žlutohnědě vyplněnou ledvin, skvrnou ve středovém poli. Vnější pole je tmavší, rozdělené nepravidelně zubatou vlnovkou na dvě části: vnitřní s výraznějším hnědým odstínem a vnější tvořící hnědošedý lem křídla. Vnější okraj křídla je jemně vlnitý a mezi žilkami zdobený tmavšími hnědými skvrnkami. Zadní křídlo je hnědé nebo šedohnědé, s širokým, tmavším, ale ne příliš kontrastním pruhem. Šedohnědé zbarvení má také hlava, hruď i zadeček. Tykadla jsou u obou pohlaví poměrně dlouhá, nitkovitá.

Stanoviště

Hnědopáska dubová obývá výslunné a suché křovinaté stráně, lesní okraje, řídké listnaté lesy, zvláště doubravy a dubohabrové háje, exponované svahy říčních údolí, lesostepi.

Rozšíření

Evropa kromě severních oblastí, v severní části střední Evropy jen ostrůvkovité rozšíření, směrem k jihu početnost druhu narůstá a areál je více méně souvislý; v již. údolích Alp jen do 800 m. n. m. Malá a Přední Asie, severní Afrika.

Výskyt

Ve střední Evropě lokální, nehojný.

Motýl

Květen až červen, v teplých letech už od konce dubna. Motýl je velmi plachý. Podaří-li se nám ve dne motýla vyplašit, rychle ulétne a zmizí ve vegetaci. V noci přilétá ke světlu, a také zde se chová velmi neklidně. Dlouho poletuje z místa na místo, než se někde nenápadně usadí, avšak při sebemenším vyrušení obvykle rychle zmizí v temnotě.

Housenka

Konec června až srpen.

Hostitelské rostliny

Hnědopáska dubová hostuje pouze na dubech, housenka se živí měkkými, mladými listy a výhonky, často na nízkých, křovitých dubech.

Názvy ve světě