Stužkonoska švestková

Stužkonoska švestková

Catocala fulminea

Znaky

Délka předního křídla 2,2-2,6 cm. Zbarvení předního křídla je žlutavě šedohnědé, s velmi kontrastní, tmavě hnědou kresbou. Vnitřní pole tmavší, sametově hnědé, ohraničené širokou, tmavě hnědou vnitřní příčkou. Vnitřní část středního pole je světlá až k tmavě ohraničené ledvinové skvrně a střednímu stínu. Vnější příčka je úzká, tmavě hnědá, ostře zubatá, v horní třetině nápadně vybíhá k vnějšímu okraji a její průběh připomíná písmeno M, šikmo pod přední roh křídla pokračuje tmavý stín; zbývající část vnějšího pole je světle žlutošedá. Zadní křídlo je žluté, se dvěma hnědými pruhy: širším, okrajovým, který je v př. rohu křídla vykrojený a před zadním okrajem obvykle přerušený, a vnitřním, obloukovitým, souvislým a ukončeným před zadním okrajem křídla. Podél zadního okraje směrem ke kořeni často hnědý proužek. Příbuzné, menší druhy se žlutými zadními křídly, žijící lokálně na jihu střední Evropy: C. nymphagoga, C. hymenaea, C. conversa.

Stanoviště

Lesostepi, výslunné křovinaté stráně, lesní okraje, staré ovocné sady a zahrady.

Rozšíření

V Evropě zaujímá areál druhu především kontinentální část střední, východní a jihovýchodní Evropy, na sever zasahuje až k pobřeží Severního a Baltského moře, chybí však na Britských ostrovech a ve Skandinávii. V Asii je druh rozšířený přes jižní Sibiř až na Dálný Východ a do Japonska.

Výskyt

Lokální a v posledních desetiletích v mnoha oblastech stř. Evropy poměrně vzácný; hojnější na jihu.

Motýl

Od konce července až do konce srpna. Imaga stužkonosky švestkové i stužkonosky úzkopásé se v přírodě objevují relativně nejdříve, ve srovnání s ostatními druhy stužkonosek, jejichž hlavní doba výskytu je až v pozdním létě a na podzim.

Housenka

Od konce dubna do začátku června. Housenky se líhnou z vajíček až po přezimování, jakmile začnou rašit hostitelské dřeviny. V teplejších oblastech podstatně dříve než v chladnějších.

Hostitelské rostliny

Trnka (Prunus spinosa), švestka (Prunus domestica), třešeň ptačí (Cerasus avium), příležitostně snad také hloh, dub, hrušeň.

Názvy ve světě

Stužkonoska švestková

Anglicky: Yellow Bands Underwing, Finsky: Keltaritariyökkönen, Chorvatsky: Plamena lenta, Maďarsky: Kökény övesbagly, Německy: Gelbes Ordensband, Polsky: Wstęgówka śliwica, Slovensky: Stužkavec slivkový, Švédsky: Gulbandat ordensfly

Mohlo by vás také zajímat

Stužkonoska dubová,  Stužkonoska modrá,  Stužkonoska vrbová,  Stužkonoska olšová,  Stužkonoska úzkopásá,  Puklice švestková